V Česku žije posledních sto párů sýčků. Ornitologům se je zatím nedaří zachránit

Mezinárodní svaz ochrany přírody tuto malou sovu velikosti hrdličky hodnotí na stupnici ohrožení jako málo dotčený druh. Tento statistický údaj je ovšem dán tím, že sýček zabírá obrovský areál sahající až do Asie a severní Afriky, daří se mu zejména v pouštích a polopouštích, kde se vyvinul. Ve střední Evropě se však jedná o kriticky ohrožený druh.

Hrozivé následky změny klimatu. Sýkora přichází o výrazné zbarvení, tvrdí vědci

Jak upozorňují stránky Agentury ochrany přírody a krajiny, jeho někdejší plošné rozšíření na českém území odráží jak druhové pojmenování „obecný“, tak i zařazení slova „sýček“ už do prvního výčtu vyjmenovaných slov v Pravidlech českého pravopisu z roku 1913. Dnes se jeho výskyt rozpadl na izolované ostrůvky a jediná početnější populace se nachází v severozápadních Čechách.

Alarmující stav vedl k zařazení sýčka obecného mezi kriticky ohrožené druhy v červeném seznamu ptáků ČR. „Dříve lidé na venkově často slýchávali jeho typický zvuk ‚půjď, půjď‘. Nyní ve většině vesnic nahrávka hlasu sýčka vyprovokuje štěkot psů, kteří tím bázlivě reagují na zcela neznámý zvuk,“ upozorňují experti z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Dvě mláďata sýčka obecného se u rodiče dožadují potravy.Zdroj: Jiří Hornek

„Před sto lety vypadala krajina mozaikovitě. Našli jsme v ní malinká políčka oddělená remízky,“ podotkl Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Pak ale v 50. letech 20. století přišli komunisté s kolektivizací zemědělství a rozoráváním mezí. Sýčci přišli o přirozená stanoviště v podobě keřů a stromů u polí a neměli odkud číhat na hraboše a myši. Populace začala významně klesat. Sýček nemá dostatek potravy, aby nakrmil svá mláďata a vyvede jich proto méně.

„Stačí jedna špatná zima a populace sýčků může na velkém území vyhynout,“ varoval Šálek. Poslední páry žijí velmi izolovaně a dochází tak leckdy k příbuzenskému páření. To pak vede k nižší schopnosti rozmnožování. Česká společnost ornitologická uvedla, že letos vědci zaznamenali na polovině kontrolovaných hnízd neoplozená či zastuzená vajíčka.

Ornitologové přesto věří, že se jim podaří tento nepříznivý trend ještě zvrátit. V roce 2020 byl sýčkovi jako prvnímu ptačímu druhu schválen záchranný program ministerstva životního prostředí. Ten říká, jak by se měly obhospodařovat lokality s výskytem sýčků, jak jim pomáhat s hnízděním speciálními budkami nebo jak odstraňovat pasti, v nichž sýčkové často hynou.

Smrtící pasti 

Terénní pracovník ochrany sýčků z České společnosti ornitologické Miroslav Bažant uvedl, že sýčkové často umírají nejen pod koly aut, ale také v pastech jako jsou napáječky pro dobytek nebo sudy s vodou, kde se utopí, popřípadě, komíny a roury, z nichž se nemohou dostat ven. „Kdyby se Záchranný program schválil, když ještě sýčků bylo aspoň tisíc párů, tak by to bylo snazší než nyní při poslední stovce,“ povzdechl si Šálek.

K úspěchu podle něj nevedlo ani vysazování sýčků namnožených v zajetí. „Ti ptáci se posílali nepřipravené do krajiny na smrt,“ uvedl Šálek. Vypracoval proto s dalšími odborníky manuál, jak sýčky v zajetí naučit lovit a jak je pak vypouštět v blízkosti farem, v jejichž okolí jsou odstraněny pasti. „Pak by mohly být repatriace úspěšné. Nicméně prioritou pro nás zůstává divoká populace, která již je na specifické podmínky adaptovaná. Do ní se více vyplatí investovat,“ dodal.