Pod žacími stroji v Česku ročně zahyne podle hrubého odhadu kolem 60 tisíc srnčat, ale i dalších mláďat divokých zvířat. Bývá to v období od května do června, kdy ukrývají srny svá mláďata na loukách do vysoké trávy kvůli ochraně před predátory. Tou dobou ale nastává také plánované sečení luk.

Srnčata buď umírají pod stroji okamžitě, nebo pomalu v bolestech, když jim nože useknou končetiny.

Srnčata pod stroji stále hynou, přestože mají zemědělci ze zákona povinnost termíny sečení hlásit místnímu mysliveckému spolku. Myslivci jsou pak ze zákona povinni louky před sečením procházet. Ne vždy se to však děje, ačkoli při porušení těchto povinností hrozí pokuta až půl milionu.

Zamezit umírání srnčat pod žacími stroji mají nakoupené drony:

Aby k tragickým osudům docházelo co nejméně, každoročně se spojují dobrovolníci, kteří louky před sečením procházejí, a aby se zapojilo co nejvíce lidí, zakládají skupiny na sociálních sítích. Podle zachránců mláďat by situaci mohla zlepšit intenzivnější součinnost mezi zemědělci a myslivci i jejich spolupráce s dobrovolníky.

Vznikají také sbírky, které mají za cíl získat techniku, která s vyhledáváním srnčat ve vysoké trávě významně pomáhá. Jde o drony s termovizí, které dokážou v krátkém čase přesně najít místo, kde srnče leží. Pak je možné jej odnést do bezpečí.

| Video: Youtube

Čtyři takové sbírky právě běží na platformě Donio. Jednu z nich založil Myslivecký spolek Rysová – Vigantice, který obhospodařuje honitbu o výměře téměř 1800 hektarů.

„Přehlédnout schované srnče ve vysoké trávě je velmi snadné. Tráva je tak vysoká, že mnohdy stojíme jen pár kroků od ležícího srnčete, a nevidíme ho. K tomu, abychom schované srnče nepřehlédli, potřebujeme velký počet dobrovolníků k vytvoření husté rojnice. Bohužel dobrovolníci chybí a času na záchranu je málo,“ uvedl spolek na stránce sbírky.

Užitečná technika 

Získat dron s termovizí na záchranu srnčat se snaží také Myslivecký spolek Březinky Bolkov, spolek Pomáháme srnčatům z Mladoboleslavska nebo Zachraň srnče z Vysočiny. Jiným zachráncům srnčat se už drony získat podařilo. Například spolek Zachraň srnče před sekačkou, který působí na Kladensku, techniku díky dárcům mohl pořídit loni. Vyhledávání zvěře pomocí dronů s termovizí už využívají i dobrovolníci například v jižních Čechách nebo na Plzeňsku.

Pokud by se do záchrany srnčat chtěl kdokoli zapojit, dobrovolníci doporučují, aby lidé chodili na pole ráno před sečí nejlépe i se psy. Skupinka dobrovolníků však nikdy nesmí vstoupit na pole bez povolení majitele nebo myslivců. Srnče je třeba přenášet v rukavicích a trsech trávy na nejbližší bezpečné místo od nálezu, kde si jej matka najde. Smysl má i večerní procházení. Když na poli, kde bude senoseč další den probíhat, zvěř pach člověka ucítí, může se s mláďaty včas přemístit na sousední plochu, kde probíhat nebude.

Pandemie covidu ovlivnila nejen životy lidí, ale také divokých zvířat:

Ačkoli srnčata ve vysoké trávě vypadají opuštěná, není tomu tak. Jindy než právě před senosečí, záchranu nepotřebují. Ochránci přírody pravidelně apelují, aby lidé nezachraňovali mláďata z volné přírody zbytečně. To, že se zvíře dostane do péče člověka, neznamená vždy, že je v bezpečí.

„Omyly vznikají zejména u malých zajíčků či srnčat, která při vyčkávání na návrat své matky v klidu bez hnutí leží v trávě. Takové mládě vypadá opuštěné, ale není. Naopak je v této pozici téměř neviditelné pro predátora a navíc nevydává žádný pach. Jeho vyrušení pak má neblahé následky,“ upozornil Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.