Jarní mláďata si v přírodě poradí. Lidská pomoc je naopak zabíjí

Králíčci, zajíčci. Se symboly nadcházejícího jara se lidé potkávají nejen na ubrusech a velikonočních dekoracích, ale častěji také při procházkách přírodou. Přestože jarní mláďata vypadají křehce a zranitelně, pomoc člověka většinou nepotřebují. „Nález osamoceného mláděte neznamená, že je opuštěné,“ apeluje Českomoravská myslivecká jednota. Dobře míněná pomoc se špatnými následky dusí i záchranné stanice.

Matka bývá nablízku

Už od února můžete v přírodě narazit na malé zajíce, později na jaře se k nim přidají i srnčata. Leží v trávových hnízdech opuštěná. Matka ale nebývá daleko, o svém mláděti ví. „Samice obou těchto druhů nechávají svá mláďata odložená a vracejí se k nim jen několikrát za den,“ vysvětluje mluvčí myslivců Vlastimil Waic. Zajíčata se rodí osrstěná, vidící a s vyvinutou termoregulací, takže ani chladnější počasí jim neublíží. Matka zaječka je zanechává volně ležet v nadzemním pelechu.

Klíšťata jsou nebezpečná i pro domácí mazlíčky. Parazity není radno podcenit

„Opouští je proto, aby k nim nepřitahovala pozornost predátorů, jedná se o její přirozené chování,“ doplňuje Waic. Péče matky neustává, vrací se je několikrát denně nakrmit. Najdete-li ve volné přírodě odložené mládě, nestresujte ho a co nejklidněji a nejrychleji dané místo opusťte. „Nejlépe stejnou cestou, odkud jste přišli. Snažte se vyhnout nadměrnému pohybu, čím více svého pachu na místě zanecháte, tím více bude matka při návratu stresována,“ radí mluvčí myslivců.

Při nálezu volejte o radu na stanici

Podle záchranných stanic přibývá letos donesených mláďat zajíců raketovým tempem. Lidé se i kvůli covidu pohybují v přírodě více, a se zvířaty se tak častěji setkávají. Přetrvávající chladné počasí, mráz a sníh nechtěným pokusům o záchranu nahrávají. Pokud si nejste jisti, že je všechno v pořádku, nenadělat víc škody než užitku zabrání telefonát s odborníkem. Ať už s místním myslivcem, nebo operátorem záchranné stanice. „Někdy mají malé děti více rozumu než dospělí a dříve, než zakročí, zavolají a poradí se,“ hodnotí komunikaci s nálezci Zdeňka Nezmeškalová, koordinátorka Národní sítě záchranných stanic.

Tíha pandemie dopadá i na psy. Mazlíčci potřebují v době covidu zvláštní péči

Jako příklad dává k dobru případ dětí, které nedávno objevily na zamrzlém rybníce dvě zaječí mláďata. „Mláďata na velké ledové ploše by asi predátorům neunikla, a tak jsem chtěla dětem poradit, ať je v rukavicích vrátí na místo, kde je děti předešlý den spatřily,“ vypráví koordinátorka. Oříškem bylo ale zjištění, že chráněné místo se nachází na ostrůvku a předpověď počasí hlásila výrazné oteplování, které by mohlo způsobit tání ledu a odříznutí mláďat od pevniny. „Z dětí jsem udělala na chvíli detektivy a požádala je, aby zkusily vystopovat, kudy k ostrůvku vedou zaječí stopy. Mláďata pak děti měly po těchto stopách přenést do bezpečí na břeh. Věřím, že si je matka našla,“ dodává Zdeňka Nezmeškalová.

V tomto případě se už zbytek nechal na přírodě. Někdy ale mládě nakonec skončí v lidských rukách.

Odchov je náročný

Odnos mláďat může nezřídka znamenat rozsudek smrti. „Odchov v lidské péči bývá velice složitý a často ne-úspěšný. Podobné je to i s malými srnčaty, která se rodí v květnu a červnu,“ vysvětluje Vlastimil Waic, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty. Pokud už se srnčí zvěř podaří odchovat, obvykle není možné vypustit ji do volné přírody. Ani soužití s lidmi ale nemusí být vždycky idylické. „Srnčí samci jsou v dospělosti teritoriální a nezřídka agresivní. Pro mazlíka, kterého jste odkojili na flašce, se stanete nepřítelem. Bohužel,“ poznamenává myslivec Jaroslav Škára, který má s odchovem zkušenosti.

Zachrání životy. I psi nebo kočky se mohou stát dárci

Před divočáky utečte

Někdy navíc může hrozit bezprostřední nebezpečí i člověku. V přírodě totiž narazíte nejen na malé chlupaté ušáky či okatá srnčata, ale vzácně také na mláďata divokých prasat. A tady není už prostor ani na to si vzít do ruky telefon, ale spíše nohy na ramena. „Od jejich matky, bachyně, člověku hrozí bezprostřední nebezpečí,“ potvrzuje Vlastimil Waic. Úrazy způsobené divokými prasaty bývají závažné a život ohrožující.