Pro drůbežáře – začátečníky jsou křepelky velmi vhodné. „Jejich výhodou je, že nepotřebují tolik prostoru,“ potvrdil chovatel křepelek a člen Ústřední odborné komise chovatelů drůbeže Pavel Dvořák. „V podstatě stačí nějaká boudička s pevnou podlahou, není potřeba ani travnatý povrch, stačí vysypání nějakými hoblinami. Samozřejmě pokud máme křepelky na trávě a třeba v nějaké voliéře, je to jen přínosem,“ doplnil.

Někteří lidé dokonce mají křepelky umístěné na balkonech v panelových domech. „Je ale nutné si uvědomit, že jde o hospodářské zvíře, nikoli okrasné ptactvo a je s tím spojený nějaký zápach trusu. Sousedi nemusí být zrovna nadšení,“ upozornil chovatel.

O klece se vedou spory

Část chovatelů v Česku má křepelky umístěné v patrových klecích. Mezi „klecáky“ a chovateli, kteří nedají dopustit na volný chov, probíhají například na sociálních sítích vzrušené debaty. Stojí proti sobě hlavně argumenty o snadnější údržbě díky roštovým podlahám versus pohodlí zvířat.

Podle Dvořáka si menší pohodlí svou daň přeci jen vybírá. „Osobně zastáncem klecových chovů nejsem. Křepelky jsou hrabaví ptáci, roštová podlaha jim způsobuje na nohách otlaky, trpí kvalita peří, jak narážejí do stěn a celkově si myslím, že mají tu pohodu menší,“ zhodnotil.

Krmení namíchají

Pro začínající chovatele jsou příjemnou výhodou také krmné směsi, které se už míchají tak, aby podpořily u křepelek maximální snůšku. Není tak potřeba nic vážit, řešit množství prvků a poměry živin. Přesto ale křepelky nepohrdnou něčím na přilepšenou, třeba zeleným salátem nebo miskou prosa.

Křepelky nejsou náročné na prostor ani krmení. Za venkovní výběh, kde mohou hrabat, budou ale rády | Video: Deník/Kamila Minaříková

Pokud se podaří udržet křepelkám světlo a teplota neklesne pod 15 stupňů, mohou snést ročně přes tři stovky vajec. Pokud přes zimu oželíme snůšku, mohou nést dva, někdy i tři roky. Byť snůška postupně klesá.

Globální trend

Právě vejce jsou u křepelek hlavní tahák, přestože mají i výborné maso. Křepelčí vejce jsou trendem, který si dobývá místo v našem jídelníčku čím dál častěji. A to celosvětově. Globální trh s křepelčími vejci v roce 2022 výrazně rostl a ještě vyšší nárůst se očekává mezi letošním rokem a rokem 2030.

Analytická společnost TrendCraft research předpovídá, že globální trh s křepelčími vejci z hodnoty 136 milionů dolarů (3,2 miliardy korun) z roku 2022 poskočí na na 175 milionů (4,2 miliardy korun). „Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) označila křepelčí vejce za udržitelnou potravinu v méně rozvinutých zemích a za alternativní zdroj potravin. Navzdory své malé velikosti mají křepelčí vejce třikrát až čtyřikrát vyšší nutriční hodnotu než vejce slepičí,“ zdůvodnila růst trhu společnost.

Zmíněná FAO, jedna z agentur Organizace spojených národů, uvedla, že ke křepelčím vejcím se upínají i lidé s mnoha zdravotními problémy. „Přibývá lidí, kteří je konzumují, pokud mají diagnostikované onemocnění dýchacích cest, zažívacího traktu, jater, oběhového systému, ledvin nebo nervového systému,“ okomentovala.

Svět módy i fitness pak křepelčí vejce neváhá označovat jako superpotravinu a často narazíme i na informace, že chrání organismus proti rakovině, pomáhají správné činnosti srdce a podobně.

Malá, ale dekorativní 

Faktem však zůstává, že křepelčí vejce jsou malá. Uvádí se, že na vyrovnání množství jednoho slepičího vejce je zapotřebí nejméně čtyř až pěti křepelčích. „Lidé si jejich velikosti ale cení kvůli dekorativnosti, třeba na chlebíčkách, kde vypadají opravdu dobře. Nebo během Velikonoc na ošatce, protože kropenatá malá vajíčka jsou velmi pěkná,“ uzavřel Pavel Dvořák.