V Česku monitoring probíhal na celkem 113 lokalitách například kolem Brna, od Krkonoš a Jizerských hor až po Beskydy.

„Výsledky mají velký význam zvláště v ochranářském managementu chráněných území. Ukazuje se, jak velký dopad může mít masový turismus v oblastech dosud málo dotčených lidskou činností. Na druhou stranu i v oblastech silně pozměněných lidmi se zvířata musela adaptovat. Přešla na noční způsob života, což nastiňuje, jak zásadní je zachování klidu v krajině alespoň během nočních hodin,“ uvedl Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, který se na studii podílel.

Norování lišek je v Česku kontroverzní téma:

Zvířata reagují na přítomnost lidí různě. Některá je vnímají jako hrozbu, jiná naopak v jejich přítomnosti hledají ochranu nebo potravu. Chování se také mění v závislosti na tom, zda se zvěř s lidmi setkává v přírodě, nebo v blízkosti lidských obydlí, třeba ve městech.

„Autoři zjistili, že aktivita savců v lidmi ovlivněných oblastech vzrostla v době, kdy byla lidská aktivita vyšší a současně zvířata přecházela na noční způsob života. Naopak v odlehlejších oblastech byli savci v době vyšší lidské aktivity méně aktivní,“ uvedla mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová

Rozdíly v chování 

Doplnila, že rozdíly se projevovaly i mezi různými skupinami savců. „Aktivita velkých býložravců se během vyšší lidské aktivity zvýšila, zatímco aktivita velkých šelem byla obecně nižší,“ dodala Pospíchalová.

Výsledky z dat v Česku většinou odpovídaly celkovým výsledkům mezinárodního výzkumu. V některých případech se však lišily. „Jako odlišnost od celkových výsledků lze uvést například změnu chování u zajíce, který během covidové periody posunul svoji běžnou noční aktivitu více směrem do světlé části dne. Naopak například ze srnce obecného se během covidu stával spíše druh s noční aktivitou,“ přiblížil Radim Plhal z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

close Snímky zvířat z fotopastí. info Zdroj: se svolením Miroslava Kutala zoom_in Snímky zvířat z fotopastí

Dodal, že co se týče délky aktivity, během covidu byl právě srnec prokazatelně aktivnější než předtím. „Naopak liška byla aktivní méně – to odpovídá i celkovým výsledkům, kdy bylo zjištěno, že predátoři byli pod vlivem zvýšené lidské aktivity sami méně aktivní. Velmi výrazně pak během covidu na naší lokalitě snížilo svoji aktivitu prase divoké,“ sdělil Plhal.

Měli by mít myslivci v České republice možnost lovu lukem?

Okolnosti snížené lidské aktivity během pandemie tak umožnily nahlédnout do chování savců, což může podle vědců například myslivcům, lesníkům nebo ochranářům přírody pomoci lépe chránit druhy, které jsou na člověka zvláště citlivé.