Tomu, co se dochovalo, začala nový život vracet obec Zvěstov v roce 2016. Tehdy ruinu, v níž si hrály děti koupila od restituentů za symbolickou 1 korunu společně se dvěma hektary pozemků mezi zámkem a obecním úřadem. Samotné záchranářské práce pak začaly v následujícím roce 2017.

„Letos se zámek dočká osazení všech osmačtyřiceti otvorů okny a dveřmi. Okna budou klasická, dřevěná, špaletová,“ potvrdil zvěstovský starosta Karel Babický s tím, že výrobu páru dveří a 46 oken obec jako investor vysoutěžila za 4,5 milionu korun včetně DPH.

Už před osmi lety, kdy zastupitelé o koupi zámku rozhodli, ač mezi obyvateli měla transakce zhruba jen pětinovou podporu, chtěla obec k zámku získat také přilehlý park s rozlohou 4,5 hektaru. K tomu však došlo teprve nedávno, na přelomu roků. Obec za pozemky zaplatila 1,5 milionu korun.

„V parku chceme obnovit dva rybníky. Dolní větší má zhruba hektar, horní menší bude sloužit jako retenční nádrž k zachytávání deštěm z polí splavené hlíny,“ plánuje starosta.

Dříve, než se tak stane, měli už Zvěstovští po zapsání nových pozemků do listu vlastnictví dvě brigády a plánují další. Při nich odstranili po dendrologickém průzkumu a konzultaci s vlašimskými ochránci přírody náletové dřeviny a nemocné stromy. Rybníky, o nichž starosta mluví, však ze Zvěstovských nikdo nepamatuje. Hráz větší nádrže je protržená a na dně rybníka rostou statné stromy.

„Jeden z tamních mohutných smrků má odhadem sto padesát let, takže je hráz nejméně stejně dlouho protržená,“ připomíná Karel Babický.

Na obnovu rybníků, což je v současnosti státem velmi kvitovaná záležitost spojená s udržováním vody v krajině, chce obec získat finanční podporu. Ještě před tím si ale Zvěstov nechal vypracovat od renomovaného Ateliéru Krejčiříkovi, který se specializuje na obnovu historických objektů studii budoucí podoby pozemků kolem zámku, včetně parku.

„Celé území si natočili z dronu a díky tomu objevili i terasové zahrady, které tu kdysi bývaly. Současně pak vytvořili 3D maketu parku,“ řekl starosta a připomněl.

Staronový rybník, který by se měl stát prvním dokončeným dílem obnovy parku, by měl sloužit třeba i ke koupání. Parkem pak povedou upravené cesty, které místní i návštěvníci využijí při procházkách a odpočinku.

„Rybníky by nám ale měly posloužit i jako záchytné nádrže pro případ přívalových dešťů. Například v roce 2013 se po vydatném dešti od Šlapánova přihnala velká voda,“ dodal starosta.

Historie zámku

Původní zvěstovská tvrz vznikla ve 14. století. Postupně ji majitelé přestavovali a upravovali k obrazu svému. Nakonec se z tvrze stal renezanční zámek. A i když objekt utrpěl značné újmy v období třicetileté války to, co zámek čekalo po únoru 1948, se s tím nedá srovnat.

Zámek s panstvím, tedy statek, koupil v roce 1913 pan Jaroš. Jeho syna Aloise (*1923) popravili v roce 1952 komunisté za to, rok předtím „pomáhal“ vojenskému zběhovi Františku Slepičkovi při vraždě komunistického předsedy MNV z Kamberka Václava Burdy. Alois totiž Burdu svezl na motocyklu. Díky tomu StB rozpoutala na Podblanicku teror, který vězením odneslo 36 lidí. Samozřejmě událost režim využil k potlačení odporu sedláků a zabavení majetku rodině Jarošů. Ti se k němu dostali až při restituci v roce 1992. A od syna popraveného Aloise Jaroše objekt koupila za 1 korunu obec Zvěstov v roce 2016. Jenže to už zbyly z původního zámku jen ruiny.

Zámek po konfiskaci využívalo místní JZD, které v něm mělo kanceláře, jídelnu i sýpku. V přízemí zemědělci chovali prasata i brojlery a také skladovali chemikálie. Když socialističtí hospodáři, dříve pečlivě udržovaný objekt, do něhož na návštěvy jezdil i Mikoláš Aleš vybydleli, čekala ho ještě větší rána. A to doslova. „Snad, aby se objektu pomstili, celé jedno křídlo zámku odstřelili,“ popsal událost z konce šedesátých let starosta obce Karel Babický s tím, že zbytek zámku pak zůstal až do roku 2016 ve stavu, jak ho střelmistr opustil.

Při odebírání stavební suti, která po odstřelu zůstala na místě, obnažili dělníci zachované zdivo v přízemí a vystavěli na něm i nové klenby. Kde která stála, bylo patrné ze zbytků zdiva. Jak klenba vypadala, případně z jakého materiálu vznikla zase zaznamenali v pláncích, náčrtech a popisech studenti Stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze. Právě oni do Zvěstova dorazili v letech 1967 a 1968 před tím, než dal střelmistr pokyn k demolici.

Samotná záchrana zvěstovského zámku obcí začala v roce 2017. Od té doby prostavěla téměř 22 milionů korun. Z toho z Ministerstva kultury v rámci programu Záchrany architektonického dědictví dorazilo do Zvěstova 7,6 milionu korun, Středočeský kraj pak obec podpořil částkou 10,5 milionu korun. Obec z rozpočtu na zámek uvolnila dalších 3,5 milionů korun a letos má v plánu prostavět další 4,5 milionu korun.