Díky mnohdy příznivějším životní podmínkám a také dostatku potravy, míří do měst stále více živočichů, kteří byli předtím známi jen z volné přírody. Nacházejí zde na rozdíl od volné krajiny spoustu úkrytů i dostatek jídla.
„Již jsme si zvykli na všechny možné hlodavce, na dnes už pro město charakteristické ptáky, vrabce, holuby, kosy, sýkory a další pěvce. Ale na místech dosud nezastavěných periferií, bývalých továren a skládek, ale i ve vnitřní městské zeleni či u vody už není žádným překvapením spatřit z ptáků straku, sojku, kavku, ale i krahujce, poštolku, labuť či kormorána. Ze savců pak netopýry, kunu, lišku, králíky i zajíce,“ potvrdil mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.
Ovšem ta řádka nezvyklých a někdy i neznámých živočichů některé obyvatele znepokojuje a někdy je vnímají jako jisté ohrožení, zejména v souvislosti s různými nemocemi. Například se vzteklinou, ptačí chřipkou, tuberkulózou, tularémií, salmonelózou a dalšími, které mohou být za určitých okolností přenosné ze zvířete na člověka.
„Přímé ohrožení lidského zdraví z kontaktu s volně žijícími živočichy při dodržování základních hygienických návyků člověku nehrozí. Tyto návyky je třeba utvrdit zejména u dětí. Říci jim, že není vhodné se dotýkat neznámých zvířat, ať již se jedná o ta domácí, například psy nebo kočky, ale ani volně žijících. A samozřejmě se je ani nesnažit chytat,“ upozornil Duben.
Většina volně žijících zvířat má snahu před člověkem uprchnout. Nezbytnou manipulaci, zejména pokud se jedná o zvíře uhynulé, je nejlépe nechat na odbornících. Své zkušenosti s návštěvníky z volné přírody má i městská policie v Benešově. „Zabýváme se hlavně odchytem psů. Pokud se vyskytne jiné zvíře, voláme ochráncům přírody do Vlašimi. V letošním roce už jsme se setkali se dvěma třemi takovými případy. Měli jsme tu například labuť,“ sdělil velitel městských policistů Vladislav Janák.
„Není-li si někdo jistý při posouzení chování zvířete, či posouzení potenciálního rizika, je určitě vhodné si vzpomenout, že je celá řada možností, kde se dovolat pomoci, kde získat informace,“ dodal mluvčí veterinářů s tím, že určitě pomohou orgány státního veterinárního dozoru, tedy místně příslušné krajské veterinární správy.
Při kontaktu s volně žijícím živočichem ale i domácím zvířetem, které se podivně chová, je třeba být vždy obezřetný. Jedním z častých průvodních projevů onemocnění zvířete je ztráta plachosti a zejména se to projeví u divokých. Ztrátu plachosti ale nelze zaměňovat s krotkostí. Krotkost je vlastnost, kterou nabude zvíře po dlouhodobém kontaktu s člověkem. A to na základě jeho cílené a zpravidla odborné činnosti.
K hostům z přírody volají lidé na Benešovsku také pracovníky stanice Ochrany fauny ČR z Votic. „Stává se, že se k nám dostávají například ptáčata poštolky obecné, která z hnízd na římsách vypadnou na chodník. Pak je dáváme k adopci do budek. Lidé nám také často volají kvůli netopýrům, kteří obývají různé otvory v panelácích,“ vyjmenoval předseda votických ochránců Pavel Křížek s tím, že lidé by se ke zvířatům měli chovat ohleduplně. „Zmínění živočichové patří mezi ty zvláště chráněné, takže pokud je někdo má například na balkoně a vadí mu, tak stačí obrátit se na nás a my problém vyřešíme,“ dodal.
Zvířata však mohou ve městech napáchat i škodu na majetku. Například Benešovští radní bojují s holuby. „Město každoročně vydává na odchyt a likvidaci divokých holubů 80 tisíc korun z fondu životního prostředí,“ podotkl místostarosta Roman Tichovský.