Tragédie, přesně tak nazývají myslivci nadcházející práce na polích a loukách. Nastává totiž nejnebezpečnější období pro spárkatou zvěř, a to sklizeň pícnin na senáž a senoseče.
Pro zvěř jsou podle myslivců trávy po zimě prvním úkrytem. Do trávy ukládají svá mlá〜ďata srny a zajíci. Hnízdí zde bažanti, koroptve i mnoho jiných ptáků. Stroje však neberou na zvířata ohledy, mezi noži končí hlavně mláďata.
„Ohledy by však měli brát zemědělci sami. Ze zákona musejí mít například na strojích instalované takzvané plašiče. Zemědělci však nutnost použití plašičů většinou ignorují a kvůli tomu je při sklizni pícnin zmasakrována na loukách většina mláďat spárkaté zvěře,“ posteskl si Jiří Šilha, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty s tím, že pro zemědělce by alespoň mělo být samozřejmostí oznámit myslivcům termíny sklizně.
Myslivci tak mohou udělat potřebná opatření, tedy zajistí vyhnání zvěře za pomoci loveckého psa. Nalezená srnčata pak přemístí v chomáči trávy do bezpečí. Existují i pachové plašiče napodobující lidský pach, které je možné kombinovat s vyháněním.

„Senoseče jsme ještě nezačali, ale minulý týden jsme sklízeli jetel na senáže. Tam je to
z hlediska poškození zvířat daleko horší. Domluvili jsme se proto s myslivci, kteří zvěř před sekáním vyháněli. Prakticky se nám podařilo ztráty skoro úplně odbourat,“ řekl Jiří Řehák, ředitel zemědělské společnosti Agro Přestavlky. „Na některých strojích plašičky máme, ale jsou stejně zbytečné. Malé srnče, když slyší hluk, tak neuteče, ale přimáčkne se k zemi. Nemají tedy žádný efekt,“ dodal.