Správa železnic totiž plánuje budování nové trati z Prahy do Bystřice. Důvodem je současná přepravní kapacita důležité páteřní trati z centra na jih Čech. Vylepšení sice přinesla výstavba IV. tranzitního železničního koridoru, ale do budoucna to podle odborníků stačit nemá. A i když by k realizaci mělo dojít až v období let 2035 až 2043, například obyvatelé Bystřice bijí na poplach už teď.

Současné plány počítají s novou tratí, po níž pojedou vlaky rychlostí až 220 km/h. Od Prahy se má trať dostat i do chráněného území Přírodního parku Velkopopovicko. Ten byl vyhlášený kvůli ochraně zachovalé krajiny s dubovými lesy, loukami, remízky, alejemi a rybníky v roce 1993 a není proto divu, že Velké Popovice stojí v čele odpůrců navrhované trati. Aby vlaky mohly dosáhnout předpokládané rychlosti, musí mít oblouky trati dostatečně velký poloměr. Z toho také vyplývá, že po stávající trati IV. železničního koridoru budou jezdit vlaky nákladní do 160 km/h, zatímco po nové, rychlejší a „rozmáchlejší“ trase soupravy rychlíků.

Trať se má citelně dotknout také života obyvatel Benešovska. V Benešově směrem ku Praze mají přibýt další dvě koleje, které podle plánovačů zamířit kolem Poříčí nad Sázavou právě na Velkopopovicko a do hlavního města. Změny vedení trati se však mají týkat také trasy na jih od Benešova. Na jižním zhlaví (část dopravny s kolejovým rozvětvením, ve které se traťová kolej rozvětvuje do dalších kolejí, pozn.red.) benešovského nádraží se koleje odkloní od současného koridoru vlevo a zamíří k Mokré Lhotě, místní části města Bystřice.

Tunel přímo pod domy

„Trať má vést tunelem přímo pod našimi domy,“ uvedl Michal Hodík, obyvatel Mokré Lhoty a současně bystřický starosta. „Vrchol tunelu by pod základy domů byl jen zhruba deset metrů. Vrtané studny jsou ale třicet až čtyřicet metrů hluboké. Každý si proto dovede představit, jaký dopad by taková stavba měla na zásobování pitnou vodou,“ upozorňuje starosta na důvod velkých bystřických výhrad. „Navíc si neumím představit, jakému hluku a vibracím by lidé v domech v blízkosti tunelu byli vystaveni, když tam vlak pojede rychlostí 220 kilometrů v hodině,“ upozornil.

Kvůli stavbě se v Bystřici konalo také její veřejné projednávání a to mezi lidi z Mokré Lhoty vneslo ještě více nejistoty a obav. Zástupce investora podle bystřického starosty účastníky vyděsil například vysvětlením, že se tunel může stavět i tak, že se všechno na povrchu zbourá, odtěží zemina a po vybudování tubusu se zase všechno zahrne. Bystřice proto proti záměru protestuje a argumentuje především tím, že navrhovaná konvenční trať vychází z původně plánované trasy VRT z let 2011 až 2018, která však byla navržena pro jiné technické požadavky stavby.

Bystřice chce změny

„Právě proto by to znamenalo výrazné snížení kvality života obyvatel Mokré Lhoty. Obáváme se také prudkého zhoršení stavu životního prostředí například v důsledku ohrožení přirozeného zadržování vody v krajině, zásadního snížení hodnoty nemovitostí v této oblasti a nemožnosti dalšího rozvoje této části města kvůli ochrannému pásmu železnice,“ uvedl starosta s tím, že v případě, že by nebyl vybudovaný tunel, rozdělila by nová trať Mokrou Lhotu na dvě části a došlo by tím i k přerušení komunikace směrem na Benešov. Proto také Bystřice požádala o provedení změny ve 3. aktualizaci zásad územního rozvoje Středočeského kraje.