„Směnu končím dnes o půlnoci,“ prozradil trochu dojatě na dvoře stanice, kde se pro tu příležitost sešli všichni hasiči ve službě. Od všech slyšel především slova díků a uznání a obdržel také drobné dárky připomínající tento den. Díky mladších kolegů byly na místě. Martin totiž kromě velení směně působil také jako lezec. A právě umění bezpečně slézat z nebezpečných míst učil své mladší kolegy. Za dobu jeho působení u profesionálních hasičů se ale mnohé změnilo. „Změnilo se snad všechno. Přibylo zásahů u požárů, ale především jiných, různorodých událostí,“ uvedl.

Martin Kučera se po 37 letech rozloučil s dráhou profesionálního hasiče HZS Benešov. Členem SDH Bukovany ale bude i nadále.Martin Kučera se po 37 letech rozloučil s dráhou profesionálního hasiče HZS Benešov. Členem SDH Bukovany ale bude i nadále.Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner

Martin zavzpomínal také na starou hasičskou základnu v centru Benešova, kde začínal. V Pražské ulici hasiči sloužili v objektech vlhkých a ve stísněných podmínkách. „Na staré stanici byly podmínky opravdu hrozné a přesto jsme fungovali tak, jak se od nás očekávalo,“ tvrdí. A potvrzuje také, že hasiči nejsou zpravila jen běžní kolegové, ale lidé, kteří se spřátelí na celý život. Je tomu tak především proto, že hasičům může jít při zákrocích doslova o život a potřebují vedle sebe člověka na kterého se mohou spolehnou.

Na každém zásahu se snaží najít něco pozitivního

Zásahy hasičů z podstaty věci nejsou veselé. Přesto si členové HZS Benešov snaží na každém takovém případu najít něco pozitivního. Aby se zahnalo nebezpečí vzniku depresí. Hasičská profese je totiž obrovsky duševně náročná. „Zážitků, kterým jsme se nakonec třeba i zasmáli, bylo opravdu hodně. Zásahy nemusí pokaždé dopadnout dobře, ale vždycky jsme na nich našli něco pozitivního na co se dlouho vzpomíná,“ říká Martin, ale konkrétní případ si v návalu emocí nevybavuje. „Teď si potřebuju trochu odpočinout, protože poslední týdny pro mě byly opravdu psychicky velmi náročné,“ přiznává.

Poslední směna Martina Kučery:

Zdroj: Zdeněk Kellner

A i když zprvu na nějaké případy moc vzpomínat nechtěl, přece jen jeden připomněl. „Vytahovali jsme dělníka, který spadl do studny a teprve, když jsme ho zachránili vyšlo najevo, že měl tuberkulózu. Pak jsme všichni chodili půl roku na kontroly, jestli jsme se nenakazili,“ uvedl Martin jeden případ, kterému se dnes už jen pousměje. Rád ale vzpomíná na tréninky lezců. V současnosti budou moci využívat hasiči novou věž v areálu benešovského atletického stadionu, ale běžně kvůli nácviku záchrany lidí jezdili a i dál budou jezdit do poříčského Měsíčního údolí.

Chataři nám někdy i nadávali

„Tamní chataři nám někdy i nadávali, jindy zase upozorňovali, že je lom nebezpečným místem, kde padají uvolněné kameny. Pro nás to ale bylo místo trénování. Přitom jsme ale pokaždé také dávali pozor třeba i na hnízdící ptáky,“ říká. Možná ještě raději lezl Martin na skále nad Vltavou, která leží nedaleko Teletína a říká se jí Mařenka. „Ta skála je opravdu krásná a je sto metrů vysoká. Tréninky tam byly vždycky úžasné. Vypadá to tam jako na horách,“ tvrdí. Kromě lezce zastával Martin také pozici instruktora pro záchranu lidí z vody. Kvůli tomu ovládá správné postupy na vodě klidné i divoké. V rámci profese a specializace se podílel třeba také na smutném případu raftu převrženého na jezu v Českém Šternberku.

Nehoda vodáků v Českém Šternberku.
V Českém Šternberku se převrátil raft s vodáky. Neštěstí již má dvě oběti

Jako jeden z mnoha se Martin podílel i na hašení největšího požáru u nás, v Českém Švýcarsku. To byla podle něj standardní práce. „Náročné to ale bylo v tom, že jsme spoustu těžkého vybavení museli dostat na těžko přístupná místa,“ zavzpomínal s tím, že i poslední den v zaměstnání pořád normálně složí a když houknou poplach, končí rozhovor a jede se. To se ale během povídání nestalo a tam Rasík mohl ještě své roky u HZS trochu shrnout. „Bylo to mnohdy náročné, ale myslím, že na to budu hezky vzpomínat,“ dodal. I nadále bude Martin Kučera členem SDH Bukovany. Svým kolegům díky 37 let dlouhé profesionální praxi bude moci předávat řadu zkušeností. A možná jich využije i při aktivním odpočinku. Třeba v raftu na divoké vodě.