„Především se nám ale nelíbí záměr města, které chce investorovi prodat ještě část městského pozemku o šířce dvou metrů, kde je dnes chodník,“ připomněl Jaromír Dvořák, důvěrník z panelového domu s dvanácti podlažími, nejvyšší stavby města.

Kromě petice za celý dům sepsala protest sama za sebe i zhruba polovina obyvatel domu. A přidalo se i družstvo, v němž stále zůstává 35 procent bytů. Stanovisko má podle Jaromíra Dvořáka zaznít i na nejbližší schůzi městského zastupitelstva. To bude rozhodovat o prodeji pozemku investorovi.

Na parcele chce někdejší zastupitel města a podnikatel Petr Střelka postavit nový čtyřpatrový dům s pátým patrem ustupujícím. Takový záměr je v územním i regulačním plánu města historicky zanesený. Na soukromém pozemku má podnikatel nyní mobilní objekty uzpůsobené jako prodejnu ovoce a zeleniny. „Město má ale s místem určité plány a vize a já je musím dodržet,“ uvedl Střelka.

Podle benešovského místostarosty Romana Tichovského Petr Střelka má už dvacet let povolen stánek jako dočasnou stavbu. Povolení mu město po dvou letech stále prodlužovalo, ale dál už nechce. „Za město jsme mu proto sdělili, že by měl s místem něco dělat. Nechal proto zpracovat studii domu a podle ní vychází, že by nám měl převést své dva metry a město by mu prodalo pozemek, aby dům mohl vzniknout,“ vysvětlil místostarosta.

Stavět chtěl Střelka už letos, ale kvůli zařizování stavebního povolení a také koupě pozemku v sousedství, kde se prodávaly květiny, se to nejspíš podaří až příští rok. „Dům by měl mít v přízemí prodejní prostory přístupné z chodníku a od prvního patra byty,“ dodal podnikatel.

Petenti si mimo jiné stěžují i na to, že jim ubudou parkovací místa před domem. Celkově míst neubude, protože nový dům bude mít v parteru stejný počet parkovacích míst, jako je v současné době za Střelkovým prodejním stánkem, ale samotní lidé z paneláku pochopitelně stavbou o několik parkovacích míst přijdou.

„Panelák má přinejmenším čtyřicet bytů a k nim by mělo být i nejméně stejný počet parkovacích míst. Tolik jich tam mezi domem a objekty prodejních stánků nikdy nebylo,“ připomněl starosta Jaroslav Hlavnička. „Tam, kde nyní obyvatelé parkují auta, je průjezdná komunikace k objektu za bývalou Českou spořitelnou a speciální parkoviště tam nikdy nebylo,“ dodal.

Regulační plán města stanoví zahušťování centra, nikoliv jeho intenzivní rozšiřování na periferiích. A právě Střelkův záměr s tímto důležitým dokumentem města koresponduje. Rada proto vznik objektu v souladu s regulačním plánem posvětila.

„Všechno ostatní, tedy například to, že nový objekt bude stínit, nebo překážet ve výhledu, je ale už záležitostí stavebního úřadu, nikoliv města. Pokud bude objekt splňovat obecně technické požadavky na výstavbu, bude ji muset stavební úřad povolit,“ vysvětlil starosta.

Nový případ není v Benešově první ani ojedinělý. Prakticky stejný základ mají nejméně dva další. V ulici K Potoku vyrostl bytový dům hned vedle objektu továrny na zmrzlinu Pinko. Ta tam následně postavila vysokou chladící halu, proti níž právě obyvatelé domu protestovali. Jejich bytový dům ale vyrostl v lokalitě, kterou územní plán schválil už dříve jako průmyslovou zónu.

Obdobné protesty vyvolává i záměr města vybudovat v další průmyslové zóně u Mariánovic třídící linku komunálního odpadu. I tam územní plán město schválilo pro tyto účely dříve, něž začaly v Mariánovicích hromadně růst rodinné domy.