Ale kde jsou ostatní, bez nichž by dílo nikdy nemohlo vzniknout? Kameraman, zvukař, maskéři, kostymérky, ale i střihač, klapka, architekt nebo producent. A právě s jedním takovým, producentem rodinné komedie Zdeňka Trošky Strašidla Danou Volákovou si Benešovský deník povídal.

Jak vůbec Strašidla vznikla?
Zdeňku Troškovi poslal amatér, nescénárista svůj scénář k filmu Strašidelný dům. Byl ale neskutečně dlouhý a ukecaný. Nicméně, i když jsme původně zvažovali natočit klasickou pohádku, zavolal mi pan Troška s tím, že se mu scénář líbí, a že by to chtěl moc, moc točit. Takže jsme nejprve od toho člověka koupili práva, poté jsme si na to sedli a Zdeněk s Markem Kališem scénář přepsali, vyčistili, až z toho vznikla Strašidla.

Kdy Zdeněk Troška dostal do rukou původní scénář, a kdy byl hotový ten, podle kterého točíte?
Scénář jsme dostali 5. ledna letošního roku a přepsané to bylo zhruba před dvěma měsíci. Tím myslím verzi, s kterou jsme komedii začali připravovat. Ale ještě nedávno se něco málo v rámci dialogů upravovalo. Ale to gró trvalo asi půl roku.

Strašidla je definitivní název, nebo pouze pracovní verze?
Zatím je to definitivní. Ale pokud napadne někoho něco lepšího, není vyloučeno, že to změníme. Ještě na to máme docela dost času. Do kin jdeme 16. srpna 2016, takže nás do té doby třeba něco napadne. Takhle. Nápadů byla celá řada, ale žádný ten pravý. Takže v tuto chvíli natáčíme rodinnou komedii, která se jmenuje Strašidla.

Kde všude natáčíte?
V Lítni, v lázních Toušeň, v Řevnicích, teď tady na zámku Líšno, a jeden den jsme natáčeli v Praze.

Jsme na Benešovsku, takže proč zrovna zámek Líšno?
To byla úplná náhoda. My jsme jely s kolegyní do Vlašimi, protože jednou z postav Strašidel je vodník Bubla, a jak jsme sháněly peníze na film, řekly jsme si, že oslovíme prádelny. A jedna je zrovna ve Vlašimi. Takže jsme tam jely, ale ještě předtím jsme se zastavily u naší asistentky v Hůrce Kapinos. No a při cestě odtamtud do Vlašimi nás navigace vedla kolem Líšna. To byl únor, tedy spadané listí, takže jsme ze silnice zahlédly zámek, a v ten okamžik jsme si obě řekly: „Tohle chceme. To je přesně to, co potřebujeme." Zajely jsme tedy do areálu, kde byl správce, který nám dal kontakt na nového majitele s tím, že se určitě domluvíme. Už proto, že se tady točil jeden díl seriálu Třicet případů majora Zemana, Zdivočelá země, nějaké pohádky. To se opravdu podařilo, takže jsme tady.

Můžete čtenářům prozradit, co tady konkrétně natáčíte?
Tady bydlí rodina hejkala Huga. Takže tady se točí venkovní scény a za zámkem je jezírko, kde bydlí vodník.
Úředník Patočka jde strašidla z domu vystěhovat, ale setká se tady s vílou Jitřenkou, do které se okamžitě zamiluje, takže začne šílené rodince pomáhat, aby o dům nepřišla.
Vnitřek, velkou centrální halu točíme v Toušni, protože vnitřek zámku bohužel neodpovídá představám pana režiséra. Ale ještě tady točíme byt upíra Ignáce z Temešváru, ložnici rodičů, dětský pokoj a alchymistickou dílnu, kde paní Patricie míchá lektvary, po nichž se může člověk proměnit ve zvíře.