Pracovní den celkem osmi zaměstnanců patřících pod správu státního zámku Konopiště začíná mezi šestou a sedmou hodinou ráno. Příchod na pracoviště není, na rozdíl od celkové pracovní doby ověřované píchacími hodinami, pevně stanovený. Pokaždé ale začíná podobně – poradou. Tak tomu bylo i ve středu 1. listopadu.

„Rozdělím práci na ten den a jde se,“ potvrdil vedoucí Růžové zahrady Milan Otava. Stejně jako jeho čtyři kolegyně a tři kolegové se následně chápe zahradnického nářadí a vyráží do zahrady. I pro vedoucího je to ale den jako každý jiný. Jen žertem na dotaz Deníku připomíná, že práci bude řídit z křesla. Přitom poočku mrkne na sedadlo kloubového malotraktoru, který je při práci výrazným pomocníkem a jímž Milan popojíždí z místa na místo.

Čtyři tisíce růží

„Úkolem dnešním i na dalších možná pět, sedm dnů je připravit růže na zimu,“ říká Milan Otava. Růží je v zahradě pod zámkem opravdu hodně, i když za posledního soukromého vlastníka zámku Františka Ferdinanda d´Este jich bylo ještě mnohem víc. Potvrzuje to také Pavlína Patáková, průvodkyně, pokladní a v současném období také zahradnice.

close Podzimní zahradnické práce v konopišťské Růžové zahradě. info Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner zoom_in Podzimní zahradnické práce v konopišťské Růžové zahradě.

„František Ferdinand tu měl tisíc pět set růží stromkových a sedm tisíc keřových. Dnes se blížíme celkově ke čtyřem tisícům,“ uvedla usměvavá žena. “Zahrada si zachovala tehdejší podobu, pouze růží je dnes méně,“ přiznala s tím, že na zrodu podoby zahrady se podílel i sám zámecký pán. „Jediný, kdo mu v diskusi o podobě zahrady mohl oponovat, byl pan zahradník Kříž. Na jeho názor arcivévoda dal,“ dodala paní Pavlína.

Pomáhají i studenti

„Keříky se musí před mrazem zahrnout kompostem, do něhož v současné době přidáváme i chlévský hnůj. Kompost se ale nejdříve musí prosít před zednickou prohazovačku a to je v tom množství opravdu pěkná dřina. Zejména pro ženy,“ vysvětluje vedoucí zahrady s tím, že v současné době do zahrady přicházejí na praxi třeťáci – zahradníci ze Střední zemědělské školy Benešov.

„Pomáhají nám a jsou opravdu šikovní,“ pochválil. Z deponie pak finální směs kompostu s hnojem přibližuje k jednotlivým růžovým záhonkům širokým padesát, šedesát centimetrů valníček zapřažený k malotraktoru. Na délku mají záhonky odhadem možná k jednomu kilometru.

Zazimovat je třeba i sochy

Ty v Růžové zahradě ale tak dlouhý dojmem nedělají. To je dáno tím, že vytvářejí vždy uzavřené pětiúhelníky nebo několik metrů široké záhony. Zahradníkům při práci „sekunduje“ také více než třicetihlavé hejno pávů. Svou barevností i hlasem jsou to pro návštěvníky atraktivní ptáci, ale práci zahradníků rozhodně neusnadňují. Aby ne, patří mezi hrabavé, stejně jako například domácí slepice a zvyky mají stejné, včetně rozhrabávání pracně upravených záhonů. Zazimováním růží ale podzimní práce v „Růžovce“ nekončí.

close Podzimní zahradnické práce v konopišťské Růžové zahradě. info Zdroj: Deník/Zdeněk Kellner zoom_in Podzimní zahradnické práce v konopišťské Růžové zahradě.

Na řadě je také listí a to nejen v zahradě, ale i v parku v nejbližším okolí zámku. Pro jeho úklid používají zahradníci klasické hrábě, výdobytek posledních let – fukar a nově také sekací traktůrek. „Listí je nutné uklízet průběžně. Kdybychom to nechali na konec vytvořila by se silní a po deštích vlhká vrstva listí, která se velmi špatně uklízí,“ popsal Milan Otava s tím, že ještě před tím, než dojde k definitivnímu úklidu listí musí být prioritně zazimované sochy.