To pro ně ovšem v některých případech může znamenat smrtelné nebezpečí. Jako například pro žáby, které z jara zaplavují některé úseky silnic, jež jsou v blízkosti vodních ploch.

Své o tom ví Josef Skupa z Brodců, který se každý den pohybuje v blízkosti Podhajského rybníka. Před pár dny prý na silnici vedoucí okolo Podhajáku napočítal zhruba tři sta přejetých žab.

„Vybudovat mobilní zábrany na ochranu obojživelníků táhnoucích přes frekventované silnice my nemůžeme. Na to musí být speciální povolení. Takže to smí pouze Český svaz ochránců přírody Vlašim, který má výjimku z ochranných podmínek," odpověděla Jana Zmeškalová, předsedkyně ČSOP Benešov na otázku, zda neuvažují o vybudování těchto zábran v blízkosti Podhajského rybníku.

Podle jejích slov tam v letech předchozích mobilní zábrany, které migrující obojživelníky před koly aut chránily, byly. Proč tomu tak není i v tomto roce, Jana Zmeškalová ale neví.

„Už jsem to u ČSOP Vlašim urgovala, protože i já mám od veřejnosti informace, že letos je tam těch usmrcených žab abnormálně velké množství. Ale zpětnou vazbu nemám," poznamenala Jana Zmeškalová s tím, že se opět pokusí s vlašimskými ochranáři spojit, aby s nimi tuto, nepříliš veselou situaci vyřešila.

„Český svaz ochránců přírody Benešov to určitě dělat nebude. Jednak na to nemáme povolení, které na to musí být, a zadruhé nám na to schází peníze a lidé. Na rozdíl od ČSOP Vlašim, který na to dostává dotace a od řady obcí i finanční podporu, a navíc provozuje záchrannou stanici, kdy součástí jejich činnosti je i stavění zábran a přenášení žab do bezpečí," dodala předsedkyně benešovského ČSOP.

Tomu se vedoucí vlašimské zvířecí záchranné stanice Stanislav Němec v žádném případě nebrání. Pouze vysvětluje důvody, kvůli kterým obojživelníky v blízkosti Podhajského rybníku žádné zábrany nechrání.

„My v současné době zabezpečujeme osm lokalit v jihovýchodní části středních Čech, kde máme zábrany téměř na třech kilometrech. Ta místa jsou už tradiční, protože tam těch migrujících žab je opravdu hodně. Například za loňský rok jsme v těchto osmi oblastech přenesli devět tisíc obojživelníků," zdůraznil Stanislav Němec, který se brání, že ČSOP Vlašim skutečně nemůže zabezpečovat každou silnici. A to jak z časových tak kapacitních důvodů.

Osm lokalit je prý pro tři lidi maximum. Zároveň ale připouští, že pokud je veřejnost upozorní na nové místo, kde žáby přechází v nějakém velkém množství, třeba přes tisíc kusů, mohou tam v příštím roce zábrany začít stavět. Ovšem na úkor některého z již tradičních osmi míst. Za oblast, kde v loňském roce zachránili nejvíce obojživelníků, označil vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim Trhový Štěpánov, kde trojice záchranářů, společně s dobrovolníky přenesla 1400 žab. Naopak nejméně jich zachránili v Mokré Lhotě u Bystřice. Tam se počítadlo zastavilo na třech stovkách.

„Určitě není problém lokality obměňovat. Zaprvé žáby migrují ve vlnách tři roky po sobě, a potom bývá dva roky útlum, než dospějí, a za druhé, záleží na veřejnosti. Ve chvíli, kdy nás lidé upozorní, že vědí o místě, kde je velké množství migrujících obojživelníků, my to tam dojedeme prověřit a v příštím roce se na tu oblast zaměříme. Takže se zajedeme podívat i k tomu Podhajskému rybníku," přislíbil závěrem Stanislav Němec.