Nově se poplatníkem stane každý z více než 12 tisíc obyvatel města, který v něm má nahlášen trvalý pobyt. Bude jím i cizinec s povoleným trvalým i přechodným pobytem nebo majitel nemovitosti na území města, v níž není nikdo přihlášen. „Tyto změny jsou vyvolány novým zákonem o odpadech,“ vysvětlil vlašimský starosta Luděk Jeništa.

Každý poplatník pak za svoz musí do konce března příštího roku zaplatit poplatek ve výši 780 korun. Pro čtyřčlennou rodinu to bude znamenat vydání 3120 korun. Jen pro srovnání, letos Vlašimáci za svoz jedenkrát v týdnu jedné popelnice s objemem 110 litrů platili 2983 korun.

Menší domácnosti na tom ale „vydělají“. „Například dva lidé v domě letos platí skoro tři tisíce, napřesrok to bude necelých šestnáct stovek,“ uvedl starosta.

Vybraná částka ovšem nepokryje náklady města na likvidaci domovního odpadu. Ročně ji ze svého rozpočtu bude dotovat částkou 5 až 7 milionů korun. Pokud by to tak nebylo, platili by lidé až 1200 korun za hlavu a rok, což je suma blížící se zákonem danému maximu.

„Při určování výše poplatku jsme vycházeli z celkových letošních nákladů, vývoje výkupních cen tříděného odpadu, výše skládkovného a postupného zákonného navyšování jeho ceny,“ připomněl starosta s tím, že dalšími důležitými ukazateli v cenotvorbě byl vývoj cen energií a pohonných hmot nebo nákladů na údržbu a opravy svozové techniky.

Platit mohou Vlašimáci bezhotovostně na účet města nebo na poště formou složenky či v pokladně Městského úřadu Vlašim v budově stojící v ulici Jana Masaryka. Za to se mohou těšit na vyvážení popelnic s komunálním odpadem prováděné jednou za týden. Dál ho bude zajišťovat městská obchodní společnost Technické služby Vlašim.

Také ve Vlašimi však bude od Nového roku platit několik výjimek z povinnosti hradit náklady likvidace odpadků. Za ně nezaplatí například dítě narozené v příslušném kalendářním roce nebo lidé s trvalým bydlištěm v jiné obci, děti z dětského domova do tří let nebo ty umístěné z rozhodnutí úřadů do ústavní nebo ochranné výchovy.

Zproštěni plateb jsou také například lidé v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domově seniorů, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení a také třeba i vězni s výjimkou lidí, s výkonem trestu domácího vězení.