Trestná činnost, kterou zažila asi každá obsluha čerpací stanice.

„To víte, že ani nám se zloději benzinu a nafty nevyhnou. Tady v Benešově to ještě docela jde, ale mimo město, to je každou chvíli. Někdy je to i třikrát do měsíce,“ postěžoval si jeden z majitelů čerpací stanice na Benešovsku. Svoje jméno nechtěl z obavy před dalšími nenechavci uvést.
Jak ale takovýmto nepříjemnostem předejít? Na to pravděpodobně žádné účinné opatření neexistuje.

„Když sem někdo přijede s tím, že má v úmyslu natankovat a zmizet, už přesně ví, kde jsou kamery. K těm se potom staví zády nebo dělá všechno možné, aby nebylo možné ho identifikovat,“ dodal několikrát okradený vedoucí benzínky.

Dalším běžným znemožněním identifikace zloděje je namontování odcizené poznávací značky. Množství řidičů ujíždějících od stojanů s benzínem či naftou bez placení se pohybuje podle ceny pohonných hmot nebo i podle ročního období.

„Když se zdraží benzín nebo jsou dovolené, tak je případů krádeží víc. A mi nemůžeme dělat vůbec nic. Rozeběhnout se za ním a snažit se ho zadržet je takřka technicky nemožné a navíc to máme kvůli naší bezpečnosti zakázané,“ zlobí se jedna ze zaměstnankyň čerpací stanice nedaleko dálnice D1.
Řidiči, kteří takhle šetří vlastní peněženky a náhodou je policie usvědčí, se trestu nemusí obávat. Stačí se totiž vymluvit na svou roztěkanost nebo na obyčejnou zapomnětlivost, slíbit, že částku dodatečně uhradí a vše je v pořádku. Další zbraní na obhajobu své nevinny je i tvrzení, že auto řídila osoba mě blízká a opět je z toho povedený zlodějíček venku.

Řešení by bylo nedovolit řidiči natankovat dřív než zaplatí. Ale zařízení, která znemožní krádeže benzínu jsou příliš drahá a na to většina pumpařů nemá. Prozatím tedy alespoň v nočních hodinách, většina čerpacích stanic stojany vypíná.