Děti svým učitelům přinášejí drobné dárky, nejčastěji sladkosti a květiny. Školáci „na oplátku“ dostávají „jen kus“ papíru. Někteří, za nějaký neobvyklý či neočekávaný skutek, pak třeba i knížku.

A i když jsou známky na úřední listině důležité, často tento aspekt zejména rodiče dost přeceňují. Právě rodiče vnímají vysvědčení jako důkaz schopností svých dětí. To ale podle odborníků pokaždé neplatí a to zejména proto, že známky často vyjadřují jen schopnost žáka jen se nadrtit nějaké učivo.

Mnohem podstatnější, i když často docela špatně rozpoznatelné ale je, zda žák dokáže přemýšlet, mluvit o problematice a nakonec i daný problém řešit. A protože jsme lidé, umíme se poučit z chyb vlastních i těch druhých, neměla by se hodnocení opírat jen o momentální formu, v níž se žák nachází. Takové posuzování je ale pro kantory také velmi obtížné a tak většina z nich hodnotí tradičně - na základě momentálně podaného výkonu žáka. A protože v něm mohou být i zádrhele, je jasné, že chyby znamenají horší známky. A ty pak přinášení nepříjemné reakce rodičů.

Proto, rodiče, nenechte se unášet dojmem špatného vysvědčení a hledejte ve svých dětech to, co v nich doopravdy dřímá a je originální. Nekažte si vztah s dětmi kvůli jejich známkám. A pak se i společné prázdninové pobyty určitě povedou a všichni na ně budete po letech vzpomínat vždy s úsměvem.