Na uvedené záležitosti město potřebuje nejméně 300 milionů korun. Ty ale nemá a nejspíš jediný způsob, jak se k penězům dostat, je zajištění dostatečně vysokých dotací a otevření úvěru. Jenže o dotace na zmiňovanou záležitost se město pokouší už třetím rokem a stále je nemá „přiklepnuté“. Proti otevření dalšího úvěru jsou zase nevýhodné, inflací pokřivené podmínky. Přesto, jak přiznal týnecký starosta Martin Kadrnožka, na radnici doufají, že se finanční podporu podaří pro Týnec zajistit ještě letos.

„Pro zamýšlené investiční akce máme už vysoutěženo. Státní fond životního prostředí, z něhož bychom chtěli dotaci čerpat, nám sdělil, že v případě, že vůbec chceme podat žádost o dotace, musíme mít do Vánoc 2021 vysoutěženého zhotovitele stavby,“ připomněl starosta s tím, že výzva k podání žádostí o dotace měla být vyhlášena už na podzim roku 2021. Fakticky se tak podle starosty ale stalo až o rok později.

„Od ledna 2022 máme podepsané smlouvy o dílo a dnes stále ještě nevíme, jak jsme na tom s dotací,“ tvrdí starosta. Upozorňuje přitom na to, že zhotovitel nejspíš investora požádá o inflační doložku. Ta je při současné výši znehodnocení koruny ve výši 15 procent a to zase ve stomilionové zakázce činí navrch dalších 15 milionů korun.

„Tyto další náklady vzniklé jen proto, že si stát dal načas, je pro nás nepřekonatelná překážka,“ přiznal Martin Kadrnožka a přidal ještě další překážku – úvěr s vysokým úrokem. „Zatímco dříve jsme si půjčovali peníze za jeden až jedenapůlprocentní úrok, dnes je to sedm procent. Při úvěru dvě stě milionů korun by to bylo jen na úrocích dalších dvanáct až patnáct milionů korun,“ spočetl lídr města s tím, že tato suma je pro město velikosti Týnce částkou, kterou ročně spotřebuje při svých běžných investičních akcích a má ji také zařazenou v letošním rozpočtu.

Týnecké komunální politiky proto čeká diskuse o tom, zda město zamýšlené záležitosti bude vůbec schopno financovat a také rozhodování, jestli do takové akce vůbec půjde. Svůj názor při tom bezpochyby přidá také někdejší týnecký místostarosta, nyní opoziční zastupitel Bedřich Pešan. „Město si vzalo na modernizaci čističky úvěr 130 milionů korun místo toho, aby financování zajistilo z dotací nebo dalších zdrojů,“ tvrdí ke vzniku situace, která nyní velkým týneckým investičním plánům nepřeje.

Podle starosty Martina Kadrnožky se město o zisk dotace na čistírnu odpadních vod snažilo, ale Státní fond životního prostředí na zhruba 150milionovou akci vyčlenil podporu pouhých 25 milionů korun.

Bedřich Pešan k současné finanční situaci Týnce také připomněl, že si město v roce 2021 na úvěr 40 milionů korun koupilo kulturní dům, do něhož už v nejbližších letech neměla přijít žádná významná investice a zařízení mělo ročně přinést městu zisk jeden a půl milionu korun. „Od koupě ale do objektu město nalilo dalších čtyřicet milionů korun,“ tvrdí Pešan s tím, že v rozpočtu na tento rok má Týnec na kulturu, tedy i na provoz a investice do kulturního domu, dalších dvaadvacet milionů korun. „Takhle se opravdu nehospodaří. Mám důvod si myslet, že se jedná skutečně o finanční negramotnost,“ míní.

Přesto podle týneckého starosty výstavba vodovodu a kanalizace není ještě zcela odepsaná. Jasněji o ní ale bude později, i když nejspíš stále ještě letos. „Mělo by to být v okamžiku, až budeme vědět, jak vysokou dotaci získáme a budeme znát názor zhotovitele na to, zda je ochotný do akce jít i bez inflační doložky,“ dodal týnecký starosta Martin Kadrnožka.