A právě české hlavní město sehrává zhruba od poloviny minulého století v počtu lidí na venkově stěžejní roli. Z rodilých venkovanů se stali „echtovní“ Pražané. Do hlavního města lidé utekli před dřinou na venkově a k pohodlí, které velkoměsto nabízí.

Jenže postupem času se situace začala, i když jen mírně, obracet. Klíčovou úlohu v tom sehrála výstavba dálnice D1 protínající sever Benešovska a pak i jiné ekonomické možnosti po roce 1989.

Z pohledu počtu obyvatel se to na Benešovsku projevuje nejcitelněji v oblastech blíž k české metropoli. I díky lepšímu spojení si sídla na severozápadě Benešovska drží poměrně stabilní počet obyvatel. Zcela opačně se pak situace vyvíjí v jihovýchodní části okresu.

Z tohoto pohledu jedním z nejpostiženějších je městys Načeradec. V roce 1880 v sídle uprostřed ryze zemědělského kraje žilo 4 342 lidí. Od té doby se počet obyvatel snižuje. Loni jich tam statistici napočítali jen 1 047. „Zejména v našich místních částech chybí obchody a mladí tam odtud míří za pohodlím jinam,“ potvrzuje starostka Petra Bartoníčková s tím, že na venkově proto zůstává většina starších obyvatel. I v Načeradci je poměrně dost objektů, které jejich majitelé nevyužívají ani k rekreaci. Některé domy kvůli tomu doslova chátrají, což je vidět třeba na náměstí.

Dalším téměř vylidněným sídlem Benešovska je Loket. V obci u dálnice D1 žilo loni 551 lidí, zatímco v roce 1869 neuvěřitelných 1 972! „Zájem o život v naší obci se pomalu vrací a to zejména do jeho okrajových částí, dál od dálnice tam, kde je klid a není slyšet hluk od provozu,“ popsal situaci v obci její starosta Lokte Vladimír Vacek.

Právě dálnice před řadou let přivedla do Lokte investora, který tam začal stavět obří outlet. Začal, ale nedostavěl a torzo z betonových sloupů je vidět i z dálnice.  „Kdyby se outlet dostavěl, mohlo to být jiné,“ míní starosta s ohledem na počet obyvatel.

Více než třikrát se snížil od roku 1869 do roku 2001 počet obyvatel například i v Maršovicích. Městečko mělo přes dva tisíce lidí a v roce 2001 už jen 685. Podle starosty městyse Bohumila Ježka se počet lidí snížil kvůli nedostatku pracovních příležitostí. Možná až třetina objektů proto nyní nemá svého stálého obyvatele a majitelé domy využívají jen k rekreaci. „Ale za posledních zhruba osm až deset let se ale lidé do Maršovic znovu stěhují, protože ti je klid a v okolí hezká příroda,“ uvedl starosta Bohumil Ježek k údaji z roku 2017, kdy měl městys už 765 obyvatel. „Měli jsme tu i základní školu, kam chodilo přes sto dětí. Dnes děti jezdí do školy do Neveklova a k tomu, že bychom tu školu zase měli, se neschyluje. I díky začlenění Maršovic do systému Pražské integrované dopravy a snadnějšímu cestování,“ dodal starosta.

Na druhé straně seznamu sídel, tedy těch, které se zalidňují, stojí například Pyšely. Město „na dohled“ od Prahy má za své bydliště řada známých osobností. Také proto lze Pyšely označit i za Jevany Benešovska. Na začátku minulého století tam žilo jen 1138 lidí, loni už 1905 obyvatel. Právě snadná dostupnost do metropole hraje klíčovou roli ve zvyšování počtu tamních obyvatel.

Ti přibývají i v nedalekém Poříčí nad Sázavou. Novou výstavbou a také kvůli dalšímu, poměrně novému fenoménu – trvalému zabydlování chat. V Poříčí se i díky tomu zvýšil počet obyvatel od roku 2001 o 322 lidí a žije jich tam 1296. „Těší mne, že je o Poříčí jako místo pro život, velký zájem. Jen v roce 2013 k nám přibylo šedesát nových trvale hlášených obyvatel, což bylo proti roku 2012, o sto procent více,“ vyjádřil radost starosta Jan Kratzer. Přes všechny klady ale starostu trochu trápí to, že je v obci stále několik desítek domů, v nichž sice lidé žijí, ale hlášeni v obci nejsou. „Ti lidé podnikají v Praze, ale u nás vlastně bydlí, využívají dotované ceny za svoz odpadu, využívají kanalizaci i vodovod případně školu, ale naší obci nic nepřinášejí,“ řekl Jan Kratzer a připomněl ještě, že v současné době obec zažívá podobně, jako další sídla kolem Prahy, stavební boom. „Jen za poslední půlrok jsme vydali pětadvacet nových čísel popisných a další domy se tu staví,“ dodal starosta.

Vývoj počtu obyvatel

Načeradec Loket Maršovice Pyšely Poříčí nad Sázavou
1880 4 342 1 950 2 138 1 300 860
1900 3 723 1 950 1 982 1 138 790
1950 2 229 1 207 1 114 1 351 980
2001 1 055 560 685 1 196 974
2017 1 047 551 765 1 905 1 296