Rozvoj města nebyl ještě před třemi roky reálný, protože stará čistírna odpadních vod (ČOV) nebyla už schopna pojmout další uživatele. Z toho důvodu se ani moc nestavělo. Jen mezi lety 2018 a 2021 proto počet obyvatel města klesl o 91 lidí. Tento zásadní problém se radnici podařilo vyřešit loni rekonstrukcí a intenzifikací ČOV, ale to samo k obratu v populační křivce zatím nevede.

Případní noví obyvatelé potřebují kromě funkční kanalizační sítě také vodovod s kvalitní pitnou vodou v dostatečném množství. Proto radnice připravuje intenzifikaci vodojemu. Ta spočívá nejen v rekonstrukci budovy vodojemu, ale zejména kompletní výměně technologie.

Z výstavby cyklostezky z dolního Beztahova u Votic na Veselku u Olbramovic.
Po cyklostezce z Votic do Olbramovic zatím jezdí pouze nákladní auta

Votická starostka Iva Malá uvedla, že objekt je sice ze stran zahrnutý zeminou, ale na vnitřních stěnách se sráží vodní pára. „Kvůli udržení kvalitní nezávadné pitné vody je pak zapotřebí intenzivnější čištění,“ sdělila.

Projekt v sobě zahrnuje také opětovné napojení vody z vrtu v Líštěnci na městskou vodovodní síť.

„To je náš nejvydatnější zdroj, které však musel být před sedmi lety odstaven, protože se do vody dostaly chlorované uhlovodíky ze staré skládky na Polském vrchu. Tato ekologická zátěž byla už naštěstí odstraněna,“ vysvětlila starostka.

Celý záměr včetně zapojení tohoto zdroje si vyžádá investici zhruba 15,5 milionu korun. Jen částí nákladů by mohl městu pomoci uhradit Státní fond životního prostředí.

Nové byty jsou důležité, říká místostarosta

K základním potřebám obyvatel se ale řadí především bydlení. Prostor pro individuální výstavbu, byť na soukromých pozemcích, je. V rozvojové zóně na jihu města už domy rostou a celkově by se jich tam měl vejít kolem stovky. Výstavba městských bytových domů se ale ve Voticích zastavila před několika desetiletími a k dalšímu budování od té doby nedošlo. Dnes město vlastní přes 400 bytů. Stavba dalších sice „zamrzla“, přesto místostarosta Jiří Slavík novou výstavbu neodepisuje. Platí to jak o té městské, tak té se soukromými investory.

„Pokud by se dotační podmínky zlepšily a byly pro nás zajímavé, stavění bytových domů nevylučuji,“ uvedl Slavík.

Křížení silnic I/3 a III/1116 poblíž Čapího hnízda u Olbramovic.
Křižovatku u Čapího hnízda Ředitelství silnic a dálnic vylepšovat nehodlá

Vytvářet nové byty je podle něj pro město velmi důležité nejen pro pohodu samotných obyvatel, ale také kvůli daňovým příjmům města. „Pokud se nenajde soukromý investor, myslím si, že dříve nebo později městu nezbyde nic jiného, něž aby samo začalo znovu bytové domy stavět,“ dodal.

Důvod nestavění? Peníze

Podobnou situaci v oblasti bydlení mají i v Benešově. Ani tam už dlouho žádný městský objekt nepostavili. Soukromí investoři však budují v Benešově rádi a poměrně často. V současnosti je ve výstavbě další bytový dům v Táborských kasárnách a dokonce i u křižovatky ulic Dukelská a Karla Nového.

„Městských bytů máme dost, téměř 2000,“ připomněl benešovský starosta Jaroslav Hlavnička.

Právě to byl důvod, proč další městské byty nestavět. Dalším podstatným důvodem je pak nedostatek peněz. Město má nyní tři priority, družinu v Dukelské ulici, základní školu v Táborských kasárnách a rekonstrukci komplexu Hotelu Pošta, na které potřebuje kolem půl miliardy korun. Na bytový dům se tak bezpochyby teď nedostane.

A obdobně problematiku vnímají i ve Vlašimi. Tam už mají i pozemek, kde by se bytový dům mohl stavět. Má to ale háček. „Padesát bytů, které by tam mohly vzniknout, bez dotací stavět nebudeme,“ konstatoval vlašimský starosta Luděk Jeništa.