„V žádosti o rozšíření těžby už nebudeme pokračovat,“ potvrdil Deníku Jörg Wild, ředitel oblasti lomů a pískoven firmy Zapa s tím, že není jisté, zda se firma v budoucnu k myšlence rozšiřování lomu vrátí.

Žádost majitele votického lomu o rozšíření těžby vyvolala mezi lidmi v okolí, především z Beztahova a Martinic, obavy z dalšího snížení kvality životního prostředí. Místní radní pověřili starostu, aby na základě podnětů občanů zaslal středočeskému krajskému úřadu námitky k záměru. S vírou, že pomůže posouzení jeho vlivu na životní prostředí, takzvaná EIA.

V rámci procesu mělo totiž dojít k novým měřením a posouzením, nejen hlukové a prachové zátěže, ale kvůli zahloubení lomu i režimu podzemních vod a dalších možných účinků. Vše však vzalo za své, ještě než posuzování vůbec začalo.

Když firma Zapa oznámila svůj záměr, jeho vliv na životní prostředí dokumentovala prostřednictvím takzvané malé EIA. Ta slouží jako podklad pro kompletní EIA, která vzniká v případě, že se zvedne vlna odporu nebo hrozí výrazné poškození životního prostředí. „Malá EIA byla vypracována a vyplynuly z ní nějaké potíže, kvůli kterým bylo zapotřebí vypracovat kompletní EIA. Proto jsme se rozhodli, že v žádosti nebudeme pokračovat,“ uvedl Jörg Wild.

Votický starosta Jiří Slavík se domnívá, že k rozhodnutí přivedla firmu obava, aby proces nakonec neměl negativní důsledky i na současný provoz lomu. „Jsem za to rád, i když EIA by nám pomohla k nápravě podmínek, které tu kvůli lomu máme v současnosti,“ poznamenal.

Celý proces posuzování město spustilo s cílem zajistit místním lidem život bez zbytečných ekologických zátěží. To má význam zejména do budoucna, neboť by kamenolom mohl materiálem zásobovat například i stavbu dálnice D3. Město proto požaduje, aby byla doprava kamene přes centrum řešena úplným odklonem vozů mimo zástavbu.

Podle starosty Slavíka se lom už dříve rozšiřoval, ale Votice tomu nevěnovaly pozornost. Až s budováním železničního koridoru se to změnilo. Z lomu se teď vozí kamenivo a z tamní betonárny také beton až k Meznu.