Biokoupaliště má pro výstavbu fotovoltaické elektrárny dobrou polohu. Leží na jižním svahu mírného kopce, takže ho slunce ozařuje celý den. Do rozsáhlého projektu ale chce jít radnice s rozmyslem. Důvodem je otázka financí.

„Náš problém je, že dotace na fotovoltaiky jsou určené pro obce do tří tisíc obyvatel. My máme obyvatel více, proto bychom mohli na výstavbu elektrárny získat podporu jen 30 procent uznatelných nákladů,“ vysvětlila votická starosta Iva Malá.

Pro první votickou městskou sluneční elektrárnu by to znamenalo osazení 60 až 68 fotovoltaických panelů. V tomto množství by město přišla vstupní investice na 1,2 milionu korun.

„Elektrárna by vyrobila 30 megawattů a naše biokoupaliště spotřebuje 21 megawattů, devět bychom posílali zpátky do sítě. Z toho jsem spočetla návratnost naší investice deset let a to je doba, kdy už bychom museli staré panely likvidovat a nakupovat nové,“ uvedla starostka, která před touto funkcí zastávala na radnici pozici vedoucí finančního odboru. „Nechceme se uvrtat do něčeho, co by pro nás nakonec bylo nákladnější než výhodnější,“ dodala.

Největší část energie spotřebují čerpadla, která ženou vodu z tří nádrží do biofiltrů na vyšším místě. Pročištěná voda bez přídavku chemikálií se pak do bazénů vrací samotíží. Elektřinu ale potřebuje také provoz občerstvení a další části zázemí.

Využití energie na radnici?

„Voda se už neohřívá, ale naopak se může chladit. V případě, že se sluncem zahřeje na 25 stupňů Celsia, je to pro proces biofiltrace nepříznivé,“ vysvětlila Iva Malá.

Podle místostarosty Jiřího Slavíka by bylo pro město ideální, aby energii nespotřebovanou na biokoupališti neposílalo zpět do sítě, ale využilo ji pro provoz radnice. „Ta má totiž poměrně velkou spotřebu elektřiny. Spotřebuje jí více než naše základní škola,“ upozornil Slavík.

Na úspory najela votická radnice už loni, kdy z městského úřadu zmizely všechny neúsporné žárovky a zářivky. Nahradila je světla s LED diodami.