Přitom je zajímavý přírodní jev možné vidět i bez toho, aniž by pozorovatelé porušili zákazy vydané k ochraně strategického vodního zdroje pitné vody. Tření ryb zde sledují hydrobiologové. Ti deset tisíc bolenů v nádrži označili čipy a mohou tak pozorovat jejich chování takřka v přímém přenosu.

Voda pro Prahu

Vodní dílo Švihov na řece Želivce patří k nejdůležitějším přehradním nádržím v České republice, protože zásobuje hlavní město i sídla v řadě míst okolních krajů pitnou vodou.

„O přehradě je již méně známo, že v ní žije početná populace bolena dravého, což je náš jediný druh kaprovitých ryb, který se v dospělosti živí převážně jinými rybami. Právě boleni jsou také jedním z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000,“ uvedla Daniela Procházková z Biologického centra akademie věd a připomněla ještě, že právě v brzkém jaře se pohlavně zralí boleni z celé nádrže shromažďují v jejím přítoku pod prvním jezem ke tření.

Pozorování bolenů není výstřelkem posledních roků. Vědci je tam sledují už od osmdesátých let minulého století. Ale až pasivní telemetrie přispěla ve výzkumu ke skutečné revoluci.

V nádrži jsou antény

Pro fungování této metody se rybám do těla zavedou čipy a do nádrže se rozmístí antény. Ty pak skenují rybí čipy a podávají informace o jejích poloze. 

„Z označených deseti tisíc bolenů jsou dva tisíce pohlavně zralých,“ vyčíslil Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra akademie věd a připomněl ještě, že se jedná o největší sledovací program přirozené reprodukce ryb v České republice a patří i mezi nejrozsáhlejší v celosvětovém měřítku.

Vědci už díky rozsáhlému monitoringu zjistili řadu nových informací o životě a rozmnožování bolenů, například i to, jak dlouho trvá tření.

„Samice je na trdlišti v průměru tři dny, samec deset. A čím starší samec je, tím je v rozmnožování úspěšnější, protože vydrží v proudu na trdlišti déle, vybere si výhodnější stanoviště a zvládne připlouvat častěji, a tak nikdy nemine vrchol tření,“ popisuje jeden z hlavních autorů monitorovacího programu Marek Šmejkal z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR s tím, že celkově tření trvá zhruba měsíc.

Zásadním objevem byla i skutečnost, že tření vrcholí v noci, a podařil se zjistit i pádný důvod proč. Na vině je ryba ouklej – po většinu roku oblíbená potrava bolenů, při jejich tření ovšem hrozba. „Ve dne se oukleje živí vytřenými jikrami svého hlavního predátora, zatímco v noci z trdliště mizí, a tak se mohou boleni nerušeně třít,“ vysvětluje Marek Šmejkal.

V největší české vodárenské nádrži stále plují stovky značených bolenů a rozsáhlý sledovací program slibuje další objevy z nejdůležitější životní fáze tohoto zajímavého druhu. Předmětem příštích výzkumů bude například, jak do hry o úspěšnost nových pokolení vstupují další druhy ryb a predátoři, nebo jak je ovlivňují podmínky ve vodním prostředí.