Využití síly proudící vody jako zdroje energie pro pohon strojů i výrobu elektřiny není nic nového. Vodu využívali už Sumerové a Asyřané v Mezopotámii, Egypťané, Římané i řecká kultura.
Elektrárny se v období první republiky objevovaly na každé vhodné řece a potoku i v zapadlých lokalitách.
„Malé vodní elektrárny prožívaly největší rozmach v období před a po 2. světové válce. Většina z nich se rušila v padesátých letech minulého století,“ připomněl historii Martin Šinták z benešovské firmy Mavel, která se zabývá výrobou turbín pro vodní elektrárny na export i pro tuzemsko.
„Naše turbíny jsou například na Sázavě v Okrouhlici a Ledči. Rekonstruovali jsme elektrárnu v Benátkách na Jizeře a řada turbín se točí na Ohři,“ dodal člen managementu akciové společnosti, jež se produkcí technologií pro vodní elektrárny v Benešově, města bez řeky, zabývá od počátku devadesátých let. Za posledních deset let vzrostl celkový jmenovitý výkon benešovských turbín dodaných odběratelům z celého světa téměř desetinásobně.
„Nyní realizujeme výrobušesti turbín pro Polsko. Další poputují do Finska, Norska a velký zájem zaznamenáváme v Kanadě,“ doplnil Martin Šinták z Mavelu, kde se na výrobě zařízení podílí zhruba 90 lidí.
V regionu se malé vodní elektrárny s výkonem 100 až 800 kW zpravidla nestaví nové, ale obnovují se na původních vodních dílech, především na jezech a v bývalých mlýnech. Zátěž pro konkrétní lokalitu nastává jen při rekonstrukci objektu a případně montáži, na devětadevadesát procent, bezobslužného zařízení.
„Záleží na vodohospodářských podmínkách, kromě jiného i na dodržení sanačního průtoku. Ostatní uživatele řeky, turisty, rybáře a vodáky vlastní provoz elektrárny neruší. Zpravidla ani nezaznamenají, že je technologie v provozu,“ připomenul manažer.
„Myslím, že takzvaná vodní energie je jako obnovitelný zdroj v našem teritoriu velice perspektivní vzhledem k cenám ropy,“ naznačil Martin Šinták směr, kam by se i nadále snahy celé společnosti měly vyvíjet.
Řeka Sázava je jako zdroj obnovitelné vodní energie už rozparcelovaná. Generátory bzučí například v Ratajích, Českém Šternberku, Čerčanech, Nespekách, Žampachu i v městě Sázava.
V tamní lokalitě Ostrov existoval podnikatelský záměr vybudovat zcela novou elektrárnu, ale radnice jejímu vzniku moc nakloněná není.

Česko ze Evropou ve využívání obnovitelných zdrojů zaostává

Praha/ Přestože se vláda pokouší výrobce elektřiny motivovat k využívání obnovitelných zdrojů prostřednictvím dotací a jiných výhod, Česko v tomto ohledu oproti zbytku Evropské unie spíše zaostává. Zatímco v rámci celé unie pochází z obnovitelných zdrojů asi třináct procent veškeré elektřiny, v Česku je to pouze necelých pět procent.
To je téměř čtyřikrát méně než na Slovensku, s výjimkou Polska nás pak předstihují všechny sousední státy. Nejvíce využívají obnovitelných zdrojů Rakušané, kteří takto vyrobí přes šedesát procent veškeré elektřiny. Nejvýznamnějším tuzemským zdrojem obnovitelné energie jsou vodní elektrárny. Jejich potenciál je však již prakticky vyčerpán.
„Očekáváme především rozvoj využívání biomasy. Zejména v elektroenergetice, výrobě tepla i v dopravě,“ odhaduje tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Česká republika by podle Evropské unie měla do roku 2020 z obnovitelných zdrojů pokrýt dvacet procent spotřebované energie. „Většina této energie by měla pocházet právě z biomasy,“ říká Kašpar.
Podle něj má však Česká republika velké rezervy především v úsporách energie. „Česká ekonomika je téměř dvakrát energeticky náročnější, než je průměr starých zemí unie,“ upozorňuje Kašpar.

MARTIN DOHNAL