Ta teprve nedávno prošla stejně jako celý areál ve správě Technických služeb Benešov citlivou rekonstrukcí. Po několika nájemcích se "kormidla" chopil mladý podnikatel z Benešova, Vlastimil Bejbl.

Jak dlouho tady na Koupadlech podnikáte?
Jedeme letos třetí sezonu.

Jaká ta zatím poslední sezona je?
Do třetice všeho dobrého, zatím nejlepší.

Věřím, před těmi třemi lety dozníval covid…
Ta omezení nás zasáhla jen trošku. Ale to, co tady dneska je, nám umožnila až rekonstrukce.

Po skromnějších začátcích, kdy jste tu na ohýnku opékali buřtíky tady nyní hraje Krausberry, což je špičková česká kapela. Bylo těžké sem Martina Krause s „jeho dědky“ dostat?Oproti jiným kapelám byla s panem Krausem snadná domluva. Jednak je to suprovej člověk a je na něm vidět, že muziku pořád dělá s láskou. Je také jeden z mála muzikantů, který si vystoupení kapely řeší sám. Takže pozvat ho sem vlastně nebylo úplně náročné, spíš myslím, že to bylo naopak hodně jednoduché.

Kolik takových kapel tady letos během léta budete mít?
Letní program jsme sestavili z patnáct akcí. V tuhle chvíli nás čeká ještě nějakých sedm.

Na které kapely se Benešáci mohou těšit?
Přijede sem třeba Janek Ledecký s svou skupinou, vystoupí u nás i hardrocková kapela Doga a na rockový závěr léta jsme si pozvali Vitacit, Abraxas nebo třeba Romana Dragouna. Zahrát nám přijede také brněnská rock-metalová formace Morčata na útěku.

Vlastimil Bejbl. | Video: Zdeněk Kellner

Jakou máte na program na Koupedlech odezvu?Myslím, že odezva ze strany našich návštěvníků je letos opravdu skvělá. Program jsme sestavili multižánrový, takže si každý může vybrat to, co ho baví. A podle návštěvnosti sestavíme obdobně program na příští rok.

Areál Koupadel už ale neleží jako na svém úplném začátku stranou města. Okolo vyrostly domy. Jaké je soužití jejich obyvatel s vaší aktivitou?
Domnívám se, že je to ty tři roky vlastně stejné nebo podobné. Někdo vnímá hudbu jako hluk, jiný si sedne na balkon a poslouchá muziku. Snažíme se nějakým způsobem vyhovět oběma stranám. Není to jednoduché, člověk se každému nezavděčí.

Ale musíte dodržovat pravidla nájemní smlouvy, že?S hudební produkcí musíme skončit do deseti hodin večer. Letos jsme v podstatě proti loňsku program zhruba o polovinu omezili. Minulý rok jsme tu měli i letní kino, ale kvůli světlu jsme museli začít a tedy i skončit trochu později. Proto tu letos, abychom nerušili místní, promítání filmů nemáme.

Takže celkově se dá říci, že pro kulturu v Benešově a vlastně i pro Koupadla děláte docela záslužnou činnost…
Nechci, aby to tak vyznívalo. Nejsme tady jediní, kteří jdou nebo šli tímhle směrem. Ale protože jsem se trochu pídil po historii tohoto místa, jsem rád, že to tu znovu žije. Jsem rád, že tu zůstávají třeba i původní dřevěné převlékárny. Někomu se třeba nelíbí, ale já říkám, že jsou hezké.

Vizitka

Podnikatel Vlastimil Bejbl se narodil před sedmadvaceti lety v Benešově a od té doby město jako jeho obyvatel neopustil. Je svobodný, ale jak sám říká, má přítelkyni. Právě díky ní, přátelům a zejména rodině je schopen provozovat své podnikání, které je ze značné části založené na kultuře. „Oni tomu věnují skoro stejně času a úsilí, jako já,“ tvrdí. „Bez nich by to nešlo,“ přiznal. O kulturu, respektive kulturní vystoupení se jako organizátor stará už téměř celou dekádu. Když má volno, rád do vyjede na kole.

Jak vznikala Koupadla

První, dnes jedno ze tří koupališť v Benešově, vznikalo poměrně dlouho a bolestně.

„Vybudovali je po vzniku samostatného Československa vojáci. Benešov bylo tehdy významné posádkové město s Pražskými a Táborskými kasárnami,“ připomíná zrod nádrže Tomáš Podhola benešovský patriot, který se jako otužilec do vody Koupadel noří i v zimě.

Ale vojáci se podle dostupných informací na vzniku pouze podíleli a to zejména v začátcích prací.

"V roce 1926 se sešlo několik nadšenců, kteří zkoumali zejména to, zda Černoleský potok má pro koupadla dostatek vody," stojí v úvodu článku o Koupadlech v publikaci s názvem Monografie města Benešova a okolí 1938.

Pasáže týkající se Koupadel v kopii poskytl Benešovskému deníku Josef Nerad, sběratel fotografií týkajících se všeho benešovského. A zaslal také několik historických snímků Koupadel.

Vody bylo v potoce dost a místo pro Koupadla vyhovovalo. "Vydatnou pomoc poskytli vojíni ženijního oddílu polního pluku 48 "Jugoslavia" v Benešově. Nádrž vykopána v délce 120 metrů a šířce 32 metrů. Práce trvala dvě léta. Málo však peněz - hodně překážek," stojí dále v dokumentu.

Nádrž sice byla nakonec vykopána a s ní i odvodní kanál dlouhý 340 metrů. Světová hospodářská krize ale práce zastavila a ty se rozeběhly znovu až v roce 1933. Tehdy v Benešově vzniklo Lázeňské družstvo.

Ing. František Scharf vypracoval nový plán a stavbu realizoval stavitel Václav Fulín.Vybudování nádrže s 10 tisíci hektolitry vody stálo 120 tisíc korun, celý areál i se stovkou dřevěných převlékacích kabinek, hřištěm na volejbal a třeba i gymnastickými kruhy stál jetě mnohem víc. V roce 1934 Lázeňské družstvo postavilo i zděnou restauraci a dvojkuželník a kolem bazénu elektrické osvětlení.

"Celkový náklad vyžádal si obnosu více jak půl milionu Kč, ovšem z větší části zápůjčkami a dodnes (1938 pozn. red.) čeká Družstvo na slíbenou, bohužel jen slíbenou státní subvenci," připomíná publikace s tím, že ani v zimě Koupadla nezahálela.

Zahradní restaurace po roce 1948 pomalu skomírala a nakonec byla budova využívána jako skladiště komunálu, i když tam v létě fungovalo občerstvení. Teprve po listopadu 1989 se hospoda znovu začala probouzet.