Do centra města ho tak jako tradičně dopravil těžký nákladní automobil stavební firmy Sládek. Jen lokalita, z níž přijel, byla jiná, než loni, předloni i předpředloni. Ostatně, jako pokaždé. Stromy pro Benešov totiž většinou pocházejí od dárců z jejich zahrad. A tak tomu bylo i tentokrát v Miroslavi.

Ilustrační foto.
Kamion s téměř dvěma stovkami prasat skončil u Mirošovic na boku v příkopu

„Je to kanadská jedle a rostla tady u nás sedmatřicet let,“ vysvětlil František Červ z Miroslavi, jehož rodina strom Benešovu věnovala. Ví to naprosto přesně, protože ho sázel.

„Byl to takový křivý stromek, který soused právě kvůli tomu nechtěl a vyhodil ho. Ale krásně se nakonec srovnal,“ řekl krátce předtím, že ho specialisté na rizikové kácení stromů uřízli.

Zdroj: Zdeněk Kellner

To už byl strom zavěšený na rameně těžkotonážního jeřábu stojícího na nevelkém dvorku usedlosti. Kvůli hustotě jeho větví a především nedostatku místa tentokrát nebylo možné uvázat kmen z vysokozdvižné plošiny, jak je to ve většině případů běžné. Do koruny stromu tak musel vylézt po větvích jeden z členů party, která měla kácení na starosti.

„Bylo to hodně namáhavé,“ přiznal muž po návratu na zem, kde kvůli hustotě větví a jehličí nebyl ani vidět.

Z Podblanického kreativního jarmarku ve Vlašimi.
Video, foto: Vlašimský Podblanický kreativní jarmark oslavil kulatiny

Rodina věnovala strom Benešovu zdarma. Získala tím místo pro výsadbu jiného mladého, nejspíš ovocného stromku. Současně se zbavila rizika, že by solitér mohl poryv větru vyvrátit a padající kmen by poškodil rodinný dům. František Červ kácení jedle příliš neprožíval.

„Je to strom, který vlastně víc než na zahradu patří někam do parku,“ přiznal. „Zvykli jsme si na něj, ale nedá se nic dělat, musí pryč,“ dodal s tím, že si v neděli 27. listopadu nenechá v centru Benešova ujít rozsvěcení vánočně ozdobeného „jejich“ stromu.