Hodné tety z Dětského domova Racek nedaleko Benešova, se jim rodinu sice snaží nahradit, ale v třicetičlenném kolektivu je to prakticky nemožné.

Rodinnou pohodu s sebou na Racek přivážejí každoročně, už čtrnáct let Marta Slezáková, Daniela Bukovská a Jaroslava Maršíčková a jejich projekt Ježíšku, prosím Tě! Scénář je osvědčení, fungující, proto pokaždé stejný. Děti své přání zavěsí na vánoční strom na benešovském Masarykově náměstí a kolemjdoucí, většinou ale stále stejní dobří lidé, pak přání naplní.

Přitom to začalo naprosto všedně. Za Martou Slezákovou přišla její kamarádka Daniela Bukovská s tím, že její dcera nechce do školy nosit novou aktovku, protože touží po batohu. Aktovka zbyla a hodit ji jen tak do kumbálu, se Daniele nechtělo. S Martou tašku pak odnesly do Dětského domova Racek.

„Na chodbě seděla na nočníku malá holčička s dudlíkem v koutku a hned jak nás uviděla, vyndala dudlík z pusy, zvedla oči a zeptala se: ty ši máma? A bylo to," připomněla i po čtrnácti letech se slzami v očích Marta Slezáková.

Pak už to šlo, téměř hladce. Slovo téměř je na místě, protože k dobročinné akci bylo potřeba splnit a je stále potřeba plnit, řadu byrokratických záležitostí…