Tvrzení z úvodu článku se samozřejmě opírá o výsledky hlasování, které do zastupitelstev obcí, městysů a měst poslalo jen velmi málo žen. Objektivní příčinou takového stavu je samozřejmě to, že ženský element nebyl ve velkém počtu ani zapsán na kandidátní listiny.

Například ve 23členném zastupitelstvu Benešova, jsou ženy jen čtyři – OSVČ Lada Pavlíčková, stomatoložka Petra Kuchařová, hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová a ředitelka mateřského centra Jana Čechová, což je necelá pětina - 17,39 procenta. Současně je to mezi devíti městy Benešovska nejnižší procentuální podíl žen v nejvyšším městském orgánu.

„To, že je málo žen v politice, je škoda a chybí tam jejich pohled,“ je přesvědčena dlouholetá zastupitelka Benešova Jana Čechová a důvod vidí především v tom, že jsou ženy na kandidátkách v měnšině a když už, zaujímají místa v dolních polovinách kandidátek. A z nich, jak známo, se do zastupitelstev tak často nepostupuje.

Ani Jana Čechová si ale nemyslí, že by měly být uzákoněny genderové kvóty. „Cokoliv někomu vnucujete násilím, není dobře, je to o vývoji společnosti,“ vysvětlila s tím, že v kandidátce STAN měly ženy dostatek prostoru (z 23 kandidátů bylo 11 žen. pozn. red.) „V jiných kandidátkách ale muži ženám prostor nedávají,“ tvrdí Jana Čechová.

Ve Vlašimi mají zastupitelů 21 a tam téměř dvakrát více žen než v Benešově. Až na Janu Pessrovou, drobnou podnikatelku a Petru Polívkovou, praktickou lékařku pro dospělé, je ostatních pět zastupitelek s městem spjato i svým povolání, jsou to ředitelky městského domu dětí a mládeže, mateřských škol, základní školy a také Kulturního domu Blaník – Pavla Homolková, Alena Matějovská, Jana Píchová, Olga Šťastná a Markéta Pytlíková. Ženský element je v tomto zastupitelstvu zastoupen celou třetinou - 33,33 procenta.

Olga Šťastná, jedna ze sedmi zastupitelek Vlašimi.„Ženy stále vidí prioritu v zajišťování rodiny,“ vysvětluje nižší počty žen v politice Olga Šťastná (na snímku), ředitelka ZŠ Sídliště. Tento její názor podporuje také pohled na věkové složení kandidátek. Do politiky vstupují častěji ve zralém věku, kdy už nemusí pečovat o malé děti a rodinu. „Až když děti odrostly a přestala jsem mít pocit, že bych je o něco ochudila, začala jsem mít potřebu se na něčem podílet,“ shrnula to výstižně Olga Šťastná.

Také ve Voticích, třetím z měst označovaných jako obec s rozšířenou působností, mají v zastupitelstvu s 19 členy hned sedm žen. Matematicky je to 36,84 procenta, tedy více než ve Vlašimi, která v tomto ohledu Benešov válcuje. Votickými političkami jsou nyní také Ivana Dobešová, ředitelka školy, Jana Špačková, novinářka a učitelka, knihovnice Jana Zelenková, živnostník Jana Pavlisová a zdravotní sestry Štěpánka Říhová a Hana Davídková.

Hned za Benešovem se, co do počtu nejmenšího zastoupení žen v zastupitelstvu, umístil Trhový Štěpánov. Mezi patnácti komunálními politiky jsou je čtyři ženy, což dává jen 26,67 procenta. Ani v Týnci nad Sázavou a Bystřici to není výrazně lepší. Pět žen v každém ze sborů představuje pouze 29,41 procenta městských zastupitelů. O něco lepší je to v Sázavě, která se procentuálním zastoupením žen vyrovnala Vlašimi.

Zastupitelstvy s téměř polovinou žen, čtyřmi, jsou ta v Pyšelích – 44,44 a Neveklově – 46,67 procenta, kde je žen v nejvyšším orgánu města hned 7. Ani jedna z žen, které se probojovaly do „mužského světa“ politiky, nemá ale ambice se stát starostkou. Tohle tvrzení ale není zcela přesné. Ambice možná některé ženy mají. Horší je to ale s reálnými šancemi.