Před vlastní stavbou by prý byly do terénu zasazeny na jeden až tři roky 120 metrů vysoké meteorologické věže, jejichž zařízení by měřilo hodnoty větru.

Zajímalo nás, jak se k záměrům investora staví zejména starostové dotčených obcí. Jesenický starosta Miroslav Hrazánek uvedl, že materiál 
k větrným elektrárnám dostal na stůl v pátek 13. února a zastupitelstvo se k němu nemělo možnost dosud vyjádřit.

„Budeme se tímto zabývat na příštím jednání," sdělil starosta a dodal, že všechny doručené písemnosti týkající se stavby větrných elektráren jsou uloženy na obecním úřadě. „ Každý tak bude mít možnost se 
k tomu vyjádřit." Hrazánek na jedné straně připouští, že se obři negativně podepíší na pohled do krajiny. „Na druhou stranu nejde všechno zavrhnout, protože energii potřebujeme, a tady bude z přírodních zdrojů," sdělil svůj osobní názor. „Na šílená pole solárních elektráren se nás také nikdo moc neptal," dodal. Reakci zastupitelstva Jesenice prý neumí a nechce předjímat. „Vše je teprve v počátcích a bude předcházet měření větru – možná na výstavbu ani nedojde," myslí si.

Martin Krameš, starosta Kosovy Hory, má osobně ve věci větrné elektrárny jasno. „Neumím si představit osazení větrných elektráren v našem regionu, ať je to kdekoliv. Jsem přesvědčen, že větrníky do Středního Povltaví nepatří. I kdybych pominul hluk, zdravotní rizika pro nejbližší okolí, narušení prostředí a biotopů, považuji za zásadní to, že by došlo k narušení celkového krajinného rázu a charakteru tohoto regionu," řekl svůj názor starosta.

Zástupce investora se účastní v Kosově Hoře jednání zastupitelstva v březnu, kde chce podat všechny informace o možností výstavby větrných elektráren v katastru. „Další vývoj a postup v dané věci zatím nedokáži předpovídat," dodal. Marie Břeňová