„Nic podobného už nechceme zažít,“ tlumočí muž z nedalekého Smilkova i přání svých sousedů a lidí z dalších usedlostí v širokém okolí. Jméno ale zveřejnit nechce. Ticho v malebné kopcovité krajině České Sibiře je ale znovu v ohrožení. A místní bijí na poplach už před tím, než k tomu dojde. Pražská akciová společnost VP Ješetice hodlá ve stejné lokalitě, kde před třemi roky duněly věže reprobeden, postavit větrnou elektrárnu s označením VTE Hlaváčkova Lhota.

Obec se záměrem nesouhlasí

Hlaváčkova Lhota se dvěma stálými obyvateli, je částí obce Ješetice a právě tam investor při podzimní veřejné schůzi zastupitelstva prezentoval svůj záměr. Z prezentace umístěné na webu obce lze například vyčíst, že stožár, který má stát na 600 metrů vysokém hřebeni mezi Ješeticemi a Smilkovem, má mít 92 metrů. S tříramennou vrtulí by pak zařízení dosahovalo do výšky zhruba 140 metrů nad terénem. „Firma za námi přišla se záměrem stavby větrné elektrárny na vlastním pozemku a chtěla vyjádření, jestli s ním souhlasíme. Zastupitelstvo se při letos posledním jednání 1. prosince usneslo na tom, že se záměrem obec Ješetice nesouhlasí,“ uvedla ješetická starostka Lenka Sladkovská.

Obavy z větrníku lidé mají kvůli tomu, že by stavba narušila krajinný ráz a znehodnotila tím jejich nemovitosti. Odmítají ho také kvůli hluku, který by se šířil do okolí od lopatek svištících vzduchem. Od stožáru to podle prezentace je nejblíž k Hlaváčkově Lhotě – 500 metrů. Jen o dvě stě metrů dál leží první obydlí v Ješeticích a zhruba kilometr domy ve Smilkově. Při prezentaci investor uvedl také to, že je plánována jedna větrná elektrárna o výkonu 4,26 MW. „Ano údaje, které zazněly při prezentaci, platí,“ potvrdil v pondělí 18. prosince Jaroslav Hruška, jednatel pražské společnosti VP Ješetice.

Při prezentaci VTE slyšeli přítomní například i to, že má být větrník vybavený systémem detekce námrazy a odmrazováním listů. A také, že je schopen vytvořit energetickou soběstačnost pro více než 2300 domácností, ročně uspořit více než šest tisíc tun CO₂ s tím, že obec Ješetice i samotní občané budou přímo participovat na výnosu z prodeje elektřiny vyrobené větrnou elektrárnou. Jak, to dokládá dokonce s výhledem do roku 2050. Prezentace dokonce popisuje růst příspěvků progresivně rostoucích v závislosti na ceně elektřiny. A právě na to nejspíš někteří lidé také slyší. A i když ani tady neexistuje názorová jednota, místní politici z Ješetic nakonec za obec deklarovali své nesouhlasné stanovisko ke vzniku VTE Hlaváčkova Lhota.

„Chápu postoj Ješetic, krajina je tam opravdu nádherná a stavba vrtule není to nejkrásnější, co by si tam místní mohli představit. Ale na druhou stranu je tu i závazek České republiky, že se do roku 2050 zbaví závislosti na fosilních palivech. Míst pro stavbu větrných elektráren v Česku ale není mnoho, proto budeme v úsilí elektrárnu postavit pokračovat i po Novém roce. Současně ale chceme, aby s tím lidé souhlasili a také z toho něco měli,“ dodal Jaroslav Hruška. Stanovisko ješetických a také smilkovských zastupitelů, kteří VTE také odmítají, podpořily dokonce i dvě petice, které má OÚ Ješetice.

Větrník se nelíbí ani ochráncům přírody

Lidé se obávají nejen zmiňovaného hluku, ale strach mají také z možného stroboskopického jevu, který lopatky ve slunečních paprscích mohou způsobovat. Bojí se i toho, že stavbou větrníku klesne hodnota jejich nemovitostí. Vrtule ale může být a podle Pavla Křížka, zakladatele Ochrany fauny také je, nebezpečná i pro ptáky. „Taková stavba v této průmyslem nedotčené krajině nemá co dělat,“ je přesvědčený Křížek, držitel několika mezinárodních ekologických ocenění. Obdobný názor má i Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim. „Nejsme principiálně proti obnovitelným zdrojům energie, ale umístění větrníků považujeme za nešťastné. Možná zpočátku se pár lidí přijede na větrníky podívat, ale vracet se sem rozhodně nebudou. Nikdo se v blízkosti takových monster nebude chtít ani rekreovat, to je neoddiskutovatelné,“ tvrdí.

Podle Pavla Křížka je dokonce prokázáno, že především větší druhy ptáků, od káněte nahoru, nedovedou odhadnout vzdálenost od rychle rotujících lopatek elektrárny a jejich životy končí právě na nich. „V lokalitě České Sibiře hnízdí například čápi černí nebo orel mořský,“ upozorňuje na chráněné druhy s tím, že sice chápe úvahy lidí, jimž je slibována levnější elektřina, ale mrzí ho, že se právě oni v souvislosti s tím nezabývají, jak jejich domovina bude vypadat. Jaroslav Hruška ale nebezpečí pro opeřence odmítá. „Hovořil jsem o tom s odborníky i s lidmi v místech, kde už vrtule stojí dvacet let. Za celou tu dobu pod lopatkami našli dva usmrcené netopýry,“ tvrdí jednatel VP Ješetice.

close Textařka, herečka a dabérka Gábina Osvaldová. info Zdroj: se svolením Gábiny Osvaldové zoom_in Mezi zhruba čtyřmi desítkami signatářů petic odmítajících stavbu větrníku, je například také herečka a textařka Gabriela Osvaldová. Ta na České Sibiři řadu let žije a z domova by to k elektrárně vzdušnou čarou měla půl druhého kilometru. „Větrná turbína je zcela nevhodná pro malebnou krajinu České Sibiře. Tato krajina je předmětem obdivu všech návštěvníků a turistů. Obří stavba, viditelná na míle daleko, by ji nenávratně zničila. Nehledě k tomu, že turbína podle síly větru hučí - někdy více, někdy méně. K jejich budování dochází i z důvodu čerpání dotací. Ty splácíme všichni v ceně velmi drahé elektřiny,“ uvedla.