Zatím poslední pokus o výstavbu obřího větrníku pro ně v oblasti České Sibiře dobře nedopadl. Zastupitelé Ješetic, na jejichž katastru u Hlaváčkovy Lhoty chce firma VP Ješetice větrník stavět, její záměr v závěru roku 2023 odmítli.

Prakticky stejně skončil na jaře 2023 také pokus karlovarské společnosti meridian Nová energie o vybudování větrného parku v okolí Struhařova. Stožáry elektráren měly stát na celkem čtyřech místech. Zatímco u Ješetic měl mít stožár jediné elektrárny 95 metrů a lopatky by odhadem měly dosáhnout až do výšky 140 metrů, ty u Struhařova byly výrazně vyšší. Jen výška samotných stožárů by se měla vyšplhat až 166 metrů nad terén. Lopatky třílisté vrtule by měly být dlouhé 80 metrů, takže svištět by měly až ve výšce 246 metrů.

Nechceme to tady!

Tři větrníky u Struhařova, obce vzdálené zhruba šest kilometrů na jihovýchod od Benešova, by měly stát v okruhu zhruba kilometru kolem Bořeňovic. Čtvrtý pak nedaleko Jezera a Věřic. Proti záměru se postavili zejména tamní obyvatelé. Na veřejnou schůzi zastupitelstva, kam jindy moc obyvatel nechodí, přišlo kvůli „vrtuli“ 150 lidí. „Nechceme to tady!“ odpověděla důrazně na dotaz Deníku paní Jana z Bořeňovic. Jí i její rodině vadí především megalomanské rozměry zařízení. „Možná by to něco přineslo Struhařovu, ale na nás se dostane pokaždé až to, co zbude,“ tvrdí a připomíná, že by elektrárny natrvalo znehodnotily cenu nemovitostí ve svém okolí.

Proto také navrhla, aby taková zařízení postavili někde u Temelína, kde už je beztak krajina znehodnocena chladírenskými věžemi jaderné elektrárny. „Nechci takovou krajinu zanechat našim vnoučatům,“ dodala rozhodně paní Jana. Jak potvrdil struhařovský starosta Libor Matoušek, investor na schůzi obecního zastupitelstva seznámil veřejnost se záměrem a přinesl také finanční nabídku pro obec. Za 20 let provozu - 61,6 milionu korun. Jenže to je podle odpůrců málo na to, jaká negativa jim případná výstavba přinese.

Investoři se nevzdávají

Zajímavé při posuzování obou záměrů je jednotná taktika investorů. V obou případech se snaží názor veřejnosti ovlivnit slibem peněz. V případě Ješetic kvůli tomu zástupce investora prezentoval výnosy z prodeje elektřiny s výhledem do roku 2050, které by se týkaly jak obce, tak samotných obyvatel. Podle jednatele firmy VP Ješetice Jaroslava Hrušky, míst pro stavbu větrných elektráren v Česku není mnoho. „Proto budeme v úsilí elektrárnu postavit pokračovat i v roce 2024. Současně ale chceme, aby s tím lidé souhlasili a také z toho něco měli,“ dodal.

Něco by z toho měli podle investora mít také lidé ze Struhařovska. „Kompenzace, které bychom dostali, bychom měli podle názoru firmy rozdělit občanům jako příspěvek na elektřinu,“ potvrdil starosta Struhařova Libor Matoušek ale zároveň upozornil, že by bylo složité určit klíč, podle něhož by se peníze přerozdělovaly.