Každoročně sérii připomínek válečných událostí na Benešovsku startuje dubnová pieta v Konopišti.
Tradice této akce se ale začala psát teprve nedávno. Až po listopadu 1989, a to díky tehdejšímu starostovi města Mojmíru Chromému. Ten inicioval vznik pomníku se symbolem křídla amerického bombardéru B 17. Právě z tohoto stroje zasaženého protileteckou obranou, se na území cvičiště zbraní SS u Benešova sneslo na padácích devět mladých Američanů. Esesáci je ale pochytali a 19. dubna 1945 pak postříleli v uvedené zatáčce. O této části historie se neučili ani žáci z Benešova, přesto, že se odehrála jen dva kilometry jejich od jejich škol. Pravidelně se konopišťské piety účastní benešovští skauti, představitelé města, české armády i zástupci americké ambasády. Kulisu vzpomínce dokreslují válečná vozidla spolků vojenské historie.

„Po neočekávaném a překvapivém objevení jediného přeživšího letce, pilota jednoho ze sestřelených strojů, Roberta A. Norvella, byl pomníček za jeho vydatné finanční pomoci upraven do současné podoby," popsal vznik konopišťského pomníku s křídlem Jiří Jandač, někdejší benešovský místostarosta.

Další části vzpomínkových akci v Benešově budou mít 7. května také obvyklý charakter. Představitelé města veřejnost i žáci gymnázia se sejdou u pomníku před touto školou. Vzpomínat a klást věnce či květiny se ale bude i v průjezdu radnice, u sokolovny a také u mauzolea sovětských vojáků na novém hřbitově. Místo vzniklo po válce k uctění památky rudoarmějců padlých při osvobozování Benešova. Alespoň tak se to učívaly generace školáků. Jenže v dobách minulých bývalo všechno jinak, než se muselo říkat. Němce z Benešova vytlačila Ruská osvobozenecká armáda, takzvaní Vlasovci. Ti přijeli do Benešova od Prahy, kde pomáhali při povstání. Jejich cílem byla americká zóna na Plzeňsku. Rudá armáda přijela od Vlašimi až v době, kdy už město slavilo svobodu. A proto při jeho osvobozování nepadl ani jeden rudoarmejec. Všech 54 obětí měla na svědomí otrava po konzumaci alkoholu z cisteren na benešovském nádraží. Ani to samozřejmě nesnižuje úlohu a zásluhy Rudé armády na osvobození Československa.

A připomínat se to bude 7. května i nedaleko Dobříčkova, u silnice z Benešova na Vlašim. Pomník s rudou hvězdou má dát na vědomí událost z 9. května 1945, kdy se setkaly dvě sovětské armády I. a II. Ukrajinského frontu maršálů Koněva a Malinovského. Ty se sice fakticky sešly na křižovatce u Struhařova, ale lepší místo pro vznik pomníku našli rudoarmejci na současném místě, na z daleka viditelném návrší. Pomník u Dobříčkova zachraňuje už více než čtyři roky vlastními prostředky ruský podnikatel Viktor Kornienko. V dnešní podobě je od svého vzniku v padesátých letech minulého století. Vznikl jako náhrada za dřevěnou slavobránu postavenou po skončení bojů ruskými ženisty.

V Týnci nad Sázavou podle místostarosty Bedřicha Pešana ani tentokrát žádné velké vzpomínkové akce neorganizují.
„Oběti války si připomeneme skromně a bez přítomnosti veřejnosti u pomníku na novém týneckém hřbitově,“ potvrdil.

Ve Voticích se vzpomínková akce uskuteční v předvečer výročí, v pondělí 7. května. Obvykle se koná u pomníku na Masarykově náměstí u sokolovny, ale tentokrát tomu bude jinak.
„Náměstí je v rekonstrukci, bylo by to nedůstojné,“ vysvětlil starosta Votic Jiří Slavík.
Votická pieta se proto uskuteční v místech, kterým rodilí Votičáci neřeknou jinak, než V Židech. Oficiálně se ale jedná o Malé náměstí v někdejší židovské čtvrti města. V místech vzpomínkové akce je nyní obelisk připomínající oběti holokaustu. Na stejném místě stávala až do poloviny minulého století synagoga.

Osvobození si pochopitelně připomínají také ve Vlašimi. Tu osvobodila od okupantů Rudá armáda a právě oběti z jejich řad si připomenou 7. května představitelé města za přítomnosti veřejnosti u vlašimského pomníku u Husova domu a také v Domašíně. „Osvobození Československa si letos připomínáme i v souvislosti 700 let města Vlašimi. Květnová připomínka bude obvyklá, větší akci připravujeme až na říjen, v souvislosti s výročím vzniku první republiky,“ vysvětlil starosta Vlašimi Luděk Jeništa.