Gymnázium Benešov

Studenti, pedagogové i další pracovníci Gymnázia Benešov používají už mnoho let ke vstupu do historického objektu tři vchody.

„Všechny tři máme nějakým způsoben zabezpečené," potvrdil nový ředitel prestižní školy Roman Hronek.


Dveře zadního vchodu ze dvora používané výhradně dospělými jistí dveřní zámek, další dva vchody, do šaten studentů a hlavní vstup do školy pak kromě něj i číselný kód, bzučák a kamera s obrázky zavedenými na monitor v kanceláři administrativních pracovnic školy.


Vedení ústavu už také připomnělo studentům, jak by se měli chovat při vstupu do školy. Další technická opatření proto gymnázium nechystá a nezvažuje ani to, že by u vchodu stál někdo z dospělých a vizuálně kontroloval příchozí. Stejně by asi nebylo možné rozpoznat všechny tváře. Na gymnáziu v Benešově totiž studuje 540 dětí.


„Dozor v šatnách v době příchodu studentů máme, zajišťují ho pedagogové. Žáci se do školy dostávají po správném zvolení číselného kódu," vysvětlil ředitel benešovského gymnázia.


Jenže právě přes tohle relativně spolehlivé zabezpečení agresorka do žďárské školy, když se vmísila do skupiny studentů, pronikla.
„I to se může stát," připustil Roman Hronek s tím, že právě proto vedení školy žáky nabádá, aby si všímali toho, co se kolem nich děje a cizím lidem do budovy vstupovat neumožňovali.

Obchodní akademie Neveklov

Obdobně, jako benešovské gymnázium je po celý den uzamčena také Obchodní akademie Neveklov. Z toho důvodu instituce zřizovaná městem další technická opatření nepřijme.

„Otvíráme na zvonění bzučákem a sekretářka vidí, kdo přichází," vysvětlila ředitelka OA Neveklov Soňa Veisová a kritizovala postup ministra školství.


„To, co pan Chládek udělal, když poslal školskou inspekci do Žďáru, nebylo vůči té škole fér," míní Soňa Veisová a připomněla s obavou, že pachatelce, byť je nyní zavřená, se nakonec nejspíš opět nic nestane. „A oběti té tragédie jsou špatné, i když je otázkou, co ony udělaly špatně? Takový postoj se mi nelíbí. Tohle se může stát na kterékoliv škole," domnívá se Soňa Veisová a prozradila, že bude jednat se zřizovatelem školy o vybavení vchodu bezpečnostními prvky, například zámkem na číselný kód.

Základní škola Vorlina Vlašim

Kvůli žďárské události se už několik hodin po ní sešel také sbor Základní školy Vorlina ve Vlašimi. „Opatření chceme udělat víc," tvrdí její ředitel Petr Jíša. „Vážně uvažujeme o pořízení čipového systému, který by pouštěl lidi dovnitř, a my měli přehled, kdo vešel. Máme časové, problematicky kontrolované úseky, kdy jsou hlavní vchodové dveře otevřené," vysvětlil oprávněnost zavedení kontroly ředitel ZŠ Jíša.

Mimo zmiňované úseky je hlavní vchod uzamčen a vstoupit je možné jen po nahlášení návštěvy v kanceláři.

Tak, jako v dalších ZŠ i u té ve Vlašimi vykonává při příchodu žáků do školy dohled školník a při odchodu zase některý z kantorů.
Nové technické opatření, o něž škola usiluje, by její vedení chtělo nechat instalovat nejpozději do Vánoc.

MŠ U kohouta Sedmipírka Benešov

O novém technickém zabezpečení uvažuje například také ředitelka MŠ U kohouta Sedmipírka v Benešově Taťána Mastná. I ony o situaci nastalé po události ve Žďáru už hovořila s kolegyněmi.


Uvedená školka patří k největším v Benešově a bezpečnostní režim tam mají mnoho let ustálený, beze změny.


„Zamykáme dveře a dospělých, které neznáme, se ptáme po důvodu návštěvy," uvedla zkušená ředitelka.

Bezpečnosti pomůže radnice

Zavedení technických opatření však bude také něco stát. Tyto investice například starosta Benešova Jaroslav Hlavnička, jako vyhozené peníze, rozhodně nevnímá.

„Myslím, že v zastupitelstvu podpora pro finance na zabezpečení škol projde," odhaduje lídr radnice.


Benešov je zřizovatelem čtyř základních a dokonce pěti mateřských škol.


Jak taková opatření budou technicky realizována, zatím není jisté. Kromě čipů a číselných kódů přicházely v úvahu například stavební úpravy s obsluhou otevírající dveře.

Poslankyně Ivana Dobešová:
Škola ve Žďáru z hlediska bezpečnosti nepochybila

Tragická událost na střední škole ve Žďáru nad Sázavou mnou lidsky otřásla o to víc, že jsem sama ředitelkou střední školy.

Dokážu si představit, co prožívá vedení školy, učitelé, studenti a zejména jejich rodiče, kteří posílají své děti vzdělávat, s tím, že očekávají, že škola zajistí také maximální bezpečí jejich dětí.

Je zřejmé, že odsouzeníhodným incidentem škola z hlediska bezpečnosti nepochybila. Rodiče se ptají, jak více školy zabezpečit? Mají mít plošně zavedené kamerové systémy? Kdo je zaplatí? Ministerstvo školství může vydat metodický pokyn, najdou ale zřizovatelé dostatečné prostředky na realizaci, která je náročná nejen z hlediska financí? A skutečně by plošné umístění kamer odhalilo psychicky narušené?

Před časem Benešovský deník v našem regionu převlékl redaktora za hasiče a vyslal ho do několika škol. V případě mé školy narazil na nekompromisního zaměstnance, který ho okamžitě poslal za mnou do ředitelny. Šlo jen o chytrý novinářský test, který ovšem odhalil řadu rezerv v bezpečnostních opatřeních škol. Myslíte, že kamerové systémy odhalí víc než funkční vrátný? Zvlášť v případě, kdy se mezi nové studenty infiltruje jejich vrstevník?

Já osobně považuji funkční recepci s lidským faktorem za větší jistotu, než kterou mi může poskytnout kamerový systém. A problém je daleko hlubší. Současná tragédie, která nevratně postihla několik rodin je zcela alarmující a je nutné, aby společnost velmi vážně zvedla téma duševně narušených osob, kteří se pohybují mezi námi. Před rizikovými jedinci musí ze strany státu směrem k veřejnosti existovat ochrana a jistota, že takoví lidé jsou pod dohledem.

Pokud nenajdeme odvahu otevřeně přiznávat a řešit tato rizika, budou veškeré prostředky vynaložené nejen na zabezpečení škol, ale na celkovou bezpečnost v zemi jen záplatami, které dříve či později prozradí děravé kalhoty.

Autorka příspěvku Ivana Dobešová je ředitelkou SZeŠ a VOŠ Benešov, místopředsedkyní Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a předsedkyní Podvýboru pro střední a vyšší odborné školy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR