Kvůli tomu také vznikají digitální povodňové plány. Pozadu v tomto ohledu není ani Benešov. Ten buduje varovný a výstražný systém ochrany před povodněmi už několik let. Na jeho financování ale není sám. „Naše žádost o poskytnutí dotace na zpracování digitálního povodňového plánu byla podána v září 2015 do Operačního programu životní prostředí a byla také vybrána pro financování,“ uvedla Pavla Dvořáková, která má v Odboru rozvoje města a správě majetku na starosti dotace.

Za zpracování digitálního povodňového plánu pro město Benešov a vybudování varovného výstražného systému ochrany před povodněmi město utratí téměř 9,3 milionu korun. „Poskytnutá dotace činí bezmála 6,5 milionu korun,“ potvrdila Pavla Dvořáková s tím, že zbylé náklady zaplatí investor, město Benešov.

To už má také vítěze výběrového řízení na zhotovitele digitálního povodňového plánu, firmu Colsys.

Zmiňované peníze by měly zabezpečit především včasné varování úřadů a potažmo obyvatel žijící na březích vodních toků.

Už by tak nemělo docházet k velkým nenadálým krizovým situacím, jako se to stalo po vydatných deštích na začátku června 2013. Tehdy nápor vody nevydržela hráz bystřického náhonu zvaného Zájezdek. Záplavová vlna pak poškodila hráz Splavského rybníka a přelila se přes jeho stavidla.