Tvrdí to osmasedmdesátiletý Václav Potůček z Benešova, guru skupiny dobrovolníků, která téměř dvě desetiletí zachraňuje kostel sv. Filipa a Jakuba na Chvojně.

Tohle místo má pozoruhodnou historii sahající do doby osídlování krajiny Kelty, tedy až do šestého století před Kristem.

Václav Potůček o Chvojně i podzemních chodbách v okolí Benešova ví mnohé. Jak naznačuje, dokonce více, než je ochoten prozradit.

„Kdybych prozradil, kde chodby přesně začínají, nebylo by to dobré," tvrdí a přiznává, že ohledy bere především na státní zámek Konopiště.

Své vědomosti získal nejen studiem pramenů o Chvojně, tedy vlastním přičiněním, ale také proto, že je schopen mimosmyslově vnímat. Svými smysly dokáže nalézt prameny vody, geopatogenní zóny a právě také, podzemní chodby.

Tak si mohl potvrdit informaci, za níž „zaplatil" pamětníkovi z Pyšel po generace předávanou legendou vztahující se ke Chvojnu a tradující se už tři století.
„Také jsem výměnou přidal jedno své vlastní zjištění, prožitek," říká Potůček tajemně a bez konkretizace.

Na oplátku pak získal popis podzemních tras propojujících Chvojen s okolím a ty si prý také svým vnímáním dokázal ověřit.

V okolí Chvojna leží vrch Chlum a v něm se ve druhé polovině 17. století těžila železná i měděné rudy. Štolu Ladislav popisuje i s fotografií nová kniha o Benešově.

Právě tam, na území od civilistů vystěhovaného cvičiště zbraní SS, chtěli podle Potůčka Němci zprovoznit tajnou továrnu na zbraně. Možná ale s kopcem měli jiné plány.

„V Chlumu je kaverna s červenou vodou, do níž prosakuje uran," říká zasvěceně. „Právě tam Němci zabetonovali umělým kamenem vchod do chodby, která vede na Chvojen a Konopiště. Štola byla perfektně odvětraná a další dva průduchy vedly do lesa," uvedl muž.

Zda je místo zaminované, se podle pamětníka neví. Pozoruhodné ale na kaverně zatopené vodou je, že…

Celý článek najdete 13. března v Benešovském deníku.