Ale ne všechno se dá měřit penězi. Dobře si to uvědomuje také ryzí teplýšovický patriot, starosta Josef Škvor. Také proto hned na prvním místě podle významu neuvádí vodovod, byť to je pro obec veledůležitá záležitost, ale zachování základní školy.

„Na startu nové doby jsem se rozhodli tady školu udržet. O tom, jak je to složité na tak malé obci, by se dala napsat kniha,“ usmívá se lídr radnice.

Deník na návštěvě.Deník na návštěvě.Zdroj: DENÍK

Ale Teplýšovickým v tom nepomohla jen tradice školství v obci. Na tu nikdo zvenčí nehleděl, i když se obecní školství údajně datuje až do šestnáctého století. Víc než na to ale centrální úřady slyšely na slib, že se obec o svou školu postará. V roce 2002, s ukončením existence okresních a také školských úřadů chytří lidé na ministerstvu začali tlačit na obce, aby své malé školy zrušily a poslaly děti do velkých ústavů ve větších sídlech. Ten tlak každý neustál. Teplýšovice ano!

„Změny nás postavily před úkol postarat se o chod školy a také školky sami,“ připomněl Josef Škvor s tím, že přišla doba, kdy do ZŠ chodilo jen 19 dětí. „Někteří lidé proto začali říkat, jestli to vůbec má cenu,“ vzpomíná starosta s tím, že nejdůležitější ve vývoji bylo uvedení situace do právního souladu. Ze školy a školky se staly příspěvkové organizace obce.

Tou dobou se měnilo mnohé. I lidé z Teplýšovic, dříve dlouhá léta zaměstnaní v zemědělství, museli „přešaltovat“ a hledat obživu jinde či jinak. „To byl bod zlomu. Lidé poté ve většině uznali, že tady je škola potřeba víc než padesát metrů nového chodníku,“ tvrdí Josef Škvor.

Teplýšovičtí tak nepopřeli úsilí svých předků a zachovali si tradici. Ale současně udrželi i svůj kredit a významnou činnost obce. Z toho tak sídlo těží do současnosti. A to se odráží i například v jeho rozvoji.

Podle starosty ale pro udržení školy udělali hodně i sami kantoři. Obec jako zřizovatel je závislá na počtu dětí ve škole a výši příspěvků. V době, kdy do školy chodilo jen 19 dětí, toho škola příliš nezískávala. Obec pak měla povinnost mzdy pedagogům doplácet.

„Zaměstnanci školy to vyhodnotili tak, že je lepší pracovat v místě, než někam dojíždět. Zachovali se vůči obci velmi loajálně a této části mzdy se vzdali. A tím vlastně udělali hodně pro to, aby škola zůstala a přitom se situace v počtu dětí mohla zlepšovat,“ nezapomíná starosta.

V teplýšovické malotřídní základní škole se nyní učí 48 dětí v pěti ročnících a znovu je škola v bodě zlomu. Tentokrát opačném. Nemá už více místa pro další žáky…