Třeba ti ze Zlína.
„Jsme bývalí spolužáci z gymplu, na Sázavě jsme si udělali takový třídenní sraz třídy,“ říkal dvacetiletý Petr Švábík z Želechovic nad Dřevnicí, mluvčí stejně starých kamarádů.
Dolů po proudu řeky se deset mladých mužů pustilo z Ratají nad Sázavou. Dvě noci pak strávili v kempech v Sázavě a Zlenicích.
Mluvit o nějakém vodním proudu je ale v současné době hodně troufalé.
„Je málo vody a moc neteče, je líná,“ vysvětloval za pokyvování spolužáků rovné dva metry vysoký a štíhlý Petr. Do zapůjčené kánoe se kvůli výšce sice vešel, ale příliš pohodlí při plavbě neměl.
„Bolí mě kyčle, tak bych to asi řekl,“ přiznal.
Týnecké Náklí byla jejich poslední zastávka. Právě tam, v Náklí, vystoupili z lodí a přenesli je do blízké půjčovny. Pak už jejich cesta směřovala na vlakové nádraží a přes Prahu zpět na Valašsko do Zlína.
V Týnci končí v současnosti plavba téměř všech vodáků. Třeba i dvou mužů s dětmi z Přerova.
Dolů po proudu do Pikovic se bude jezdit znovu až naprší a neuschne.
