Pětice nadnárodních firem, která toužila po českém zlatu, bude mít, alespoň ve středních Čechách, smůlu. Krajští zastupitelé v tomto týdnu na veřejném zasedání jednomyslně odhlasovali, že nesouhlasí s těžbou zlata ani průzkumem kvůli němu na území kraje.

Zlatokopové si mimo lokality na Příbramsku brousili zuby i na bývalý zlatodůl Roudný u Zvěstova na Vlašimsku nebo Jílové v okrese Praha-západ.
O tom, že nadnárodní těžařské společnosti mají opět zájem zkoumat a těžit zlato ve středních Čechách jednala před týdnem i Rada kraje a právě ona doporučila krajským zastupitelům požadavky těžařů nepodpořit.

„Doporučili jsme zastupitelům, aby také vyslovili nesouhlas s průzkumem a těžbou zlata v kraji. Chápu znepokojení a obavy lidí, které vychází z aktivit těžařů, kteří chtějí zahájit průzkum těžby zlata v lokalitách Mokrsko, Petráškova Hora u Hvožďan, Voltýřov, Jílové, Příčovy a na dalších místech v našem kraji," řekl hejtman Josef Řihák a dodal, že zastupitelé dali jasně najevo, co si o těchto aktivitách myslí.

Rozhodnutí zastupitelů je podle hejtmana o to důležitější, že Ministerstvo životního prostředí ČR právě posuzuje žádosti o provádění průzkumu na území Středočeského kraje.

Zlatodůl Roudný u Vlašimi byl nejvýznamnějším ložiskem těženým ve dvacátém století, kdy se tu vytěžilo celkem šest tun zlata. Podle odborníků by se mělo v bývalém zlatodolu ukrývat ještě pětadvacet tun zlata ve formě zbytkových zásob po těžbě.


„Je třeba veřejnost informovat, že nadále platí zákon, který u nás zakazuje při dobývání zlata používat jedovatý kyanid. Zákon přijal parlament poté, co v roce 1999 došlo ke katastrofě v rumunském zlatém dole Baia Mare. Od té doby se technologie dobývání zlata nezměnily a lze očekávat, že podobně jako v Rumunsku, by se těžilo zlato i u nás," varoval Josef Řihák.

Průzkum a těžba zlata nemají podle středočeského hejtmana perspektivu a představovaly by značné riziko. V souvislosti s tím rostou obavy o devastaci krajiny, poškození životního prostředí, znečištění řek, zvýšení prašnosti nebo možného úniku jedovatého arzénu do spodních vod.

Rozhodnutí zastupitelů kraje potěšilo vedení obcí, jichž by se případný průzkum a těžba dotkly nejvíce.

Radost neskrýval ani starosta Zvěstova Bohumil Děd.

„Jsem za to moc a moc rád, protože chci, aby nám a našim dětem tady zůstala krajina, jaká tady je a ne zdevastovaná. Ta lokalita kolem Roudného, by se po odlesnění stala měsíční krajinou. Těší mě i rozhodnutí nepovolit ani průzkum, protože ten průzkum je téměř provádění těžby. My proto zásadně nesouhlasíme, aby se tady u nás něco takového provádělo, alespoň do doby než najdou nějakou lepší technologii, než je kyanidová, při níž se uvolňuje jedovatý arzén. To by bylo jen ku škodě našich obyvatel," řekl starosta Zvěstova.
KAREL CHLUMEC