Investor nejprve zrekonstruuje zastřešení budovy. Kvůli ochraně okolních hrobů před poškozením nad nimi zhotovitel instaloval po obvodu stavby instaloval trubkové lešení mezi jehož jednotlivými trubkami ještě natáhne geotextilii a kvůli snížení přenosu prachu také igelitovou fólii.
„Prosím dbejte zvýšené bezpečnosti při pohybu v tomto prostoru,“ vyzvala spoluobčany Mirka Kocourková z pyšelské radnice.
Márnice stojí necelých třicet metrů od Loretánské kaple zasvěcené Panně Marii vystavěné v barokním slohu v roce 1699.
Investorem rekonstrukce významné stavební památky byl tehdejší majitel Pyšel, hrabě František Antonín Halleweil.
Stylem kaple připomíná svatou Chýši ve středoitalském Loretu, katolickém poutním místě. A po vzoru originálu se také pyšelská Loreta brzo po vzniku stala oblíbeným mariánským poutním místem.
V dobách reforem císaře Josefa II., který zrušil řadu klášterů, byla i pyšelská Loreta pro poutníky uzavřena. To se stalo v roce 1781.
play_fill
Teprve pak, v roce 1789, po zrušení původního hřbitova v centru městečka ležícím u kostela Povýšení sv. Kříže, vzniklo nové pietní místo právě u Lorety.
Tím se z poutní kaple stala budova kaple hřbitovní. Její zajímavostí je také uvnitř umístěná dělová koule. Instaloval ji tam hrabě František Antonín Halleweil jako dík za to, že při vpádu švédských vojsk do Prahy jejich dělostřelba a konkrétně i tato koule, nepoškodila jeho tamní dům.
