Vypovídal jako svědek v kauze údajných manipulací s výběrovými řízeními týkajícími se policejních nákupů. Mez šesticí obžalovaných figuruje i jeho někdejší přímý nadřízený Miloslav Stupka.

Souzen je také okresní ředitel

Kauza však přitahuje pozornost hlavně tím, že jedním z obžalovaných je někdejší ekonomický náměstek ředitele středočeské policie Pavel Havránek, dnes ředitel územního odboru v Benešově. Obžaloba mu klade za vinu, že v letech 2009 a 2010, kdy působil na krajském ředitelství, se měl podílet na manipulacích s výběrovými řízeními.
Společně s ním a Stupkou usedli na lavici obžalovaných další dva muži z týmu středočeské policie – a také zástupci dvou firem. Vinu vesměs odmítají. A obhajoba mimo jiné zdůrazňuje, že policie nežádá náhradu jakékoli škody – zatímco státní zastupitelství podle výsledů šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů hovoří o škodě převyšující 14 milionů korun. Hodně o tom, co si o kauze myslí vedení středočeské policie, naznačuje i fakt, že krajský ředitel Václav Kučera ponechal Havránka na ředitelském postu. Obvykle bývají stíhaní policisté nejenom zbaveni funkce, ale většinou i okamžitě propuštěni.

Z kraje roku prr – a na konci hrr

Šťovíček ve čtvrtek u soudu vysvětlil, že rok co rok je to stejné: v prvních měsících roku je o peníze nouze, od dubna se to lepší – a v září či spíš v říjnu přijdou peníze, které je možné utratit, a tak se na konci roku nejenom více nakupuje; dojde třeba i na malování, výměnu linolea nebo koberců. Současně je třeba předzásobit sklady na dobu, až zase bude s výdaji utrum. „Aby ty věci byly na pokrytí prvního pololetí a nemohlo se stát, že by nastoupil policista, který by nemohl fungovat,“ vysvětlil.
Připustil, že cítil tlak na spotřebování všech přidělených finančních prostředků, aby se nestalo, že by vracení nevyužitých peněz do státního rozpočtu mohlo vyvolávat dojem, že jich policie dostává nadbytek. Nebylo to však utrácení stůj co stůj, ale šlo o potřebné nákupy; i tak se prý podařilo „vykrýt“ jen kolem 50 až 60 procent požadavků.

K nákupu tonerů do počítačových tiskáren, který obžaloba vytýká jako nepotřebný, Šťovíček připomněl, že šlo o dobu před pořízením síťových multifunkcí, které umožňují nejen tisknout, ale i skenovat a kopírovat většímu poštu pracovníků. „Každý měl tiskárnu u svého počítače – a do toho toner potřeboval,“ vysvětlil.
Další slyšený svědek Julius Škalák mimo jiné vysvětloval, jak z pohledu úředníka, referenta majetkové správy, vypadaly drobnější nákupy. Když se k němu dostal schválený požadavek, oslovoval s žádostí o nabídku firmy, které našel na internetu nebo v dokumentaci k dřívějším zakázkám, kdy nebyly problémy (šlo tedy o zboží dodané včas a bez reklamace); s elektronickým tržištěm tehdy nepracoval. „Většinou rozhodovala cena,“ připomněl Škalák, z jehož slov vyplynulo, že ne vždy dostala policejní pracoviště přesně to, co požadovala – hledaly se i levnější alternativy. Výjimkou byly třeba věci pro potápěče: tam hrála hlavní roli kompatibilita s ostatním, již používaným vybavením…

Jednání bude ještě na měsíce

Hlavní líčení, které soud zahájil 5. března, se ještě protáhne, řekla Deníku předsedkyně senátu Kateřina Radkovská. „Teprve v tomto týdnu jsme začali s výslechy svědků,“ konstatovala. S tím, že jednání v obsáhlé kauze bude pokračovat ještě nejméně v průběhu května a června.

Trestné činy, o nichž hovoří obžaloba:

- zneužití pravomoci
- porušení povinností při správě cizího majetku
- pletichy při veřejné soutěži
- zjednání výhody při zadání veřejné zakázky

(V případě uznání viny a odsouzení by mohl být ve hře trest odnětí svobody v trvání od pěti do 12 let.)