Kromě tří absolventů Vysoké školy umělecko-průmyslové Praha, Pavla Grize, Radka Krédla a Dalimila Vrtala, se ho zúčastnili i dospělí studenti výtvarného oboru choceradské pobočky Základní umělecké školy Benešov a několik náhodných kolemjdoucích. Mezi nimi byl například choceradský rodák, akademický malíř Radim Vejvoda či architekt Petr Růžička.

„Tito lidé se k nám přidali v průběhu sympozia. V první chvíli se přišli pouze podívat a natolik je to zaujalo, že se nakonec z diváků stali sochaři," vysvětlila v úvodu jedna z organizátorů akce Lucie Vrtalová.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o první ročník, všichni sochaři měli volná zadání. Ze smrkového, kaštanového a lipového dřeva, které poskytla obec, a která nad celým sympoziem převzala i záštitu, mohli umělci vytvářet libovolná díla.

„Pavel Griz, Radek Krédl a Dalimil Vrtal vytvořili plastiky, které zůstávají na dětském hřišti. Za tím účelem je i dělali. Jedna je pes, druhá je jakýsi blíže nespecifikovatelný dopravní prostředek, něco mezi autem a motorkou, a třetí jsou obří buřty," poznamenala Lucie Vrtalová s tím, že zbylá umělecká díla byla spíš takové seznámení se s sochařskou tvorbou. Podle slov hlavní organizátorky se jednoduše nechali strhnout příjemnou a přátelskou atmosférou celého sympozia, které se celé tři dny odehrávalo před Mateřským centrem Sluníčko a před obecní knihovnou.

„Bylo poměrně dost lidí, takže bylo potřeba i hodně místa," vysvětlila důvod, proč se akce odehrávala pod širým nebem, a navíc na dvou místech Lucie Vrtalová, která zároveň přiznala, že nápad uspořádat v Choceradech sochařské sympozium vznikl v její hlavě a v hlavě jejího manžela.

Především Dalimil Vrtal má z Francie či Finska se sympozii bohaté zkušenosti, tak proč to prý nezkusit v Choceradech, kam se Vrtalovi před nějakým časem přistěhovali.

„Chtěli jsme se v obci podílet na společenském životě a i my svou troškou přispět do mlýna. No a tohle bylo první, co nás napadlo," zavzpomínala na zrod sochařského sympozia Lucie Vrtalová.

Přestože ona sama je textilní výtvarnice a přeměnu obyčejného kmene stromu v umělecké dílo nikdy nezkoušela, byla to ona, kdo se stal tím hlavním iniciátorem akce.

„Nejsem jediná. Na organizaci jsme se podíleli tří. Já, která se starala o koncert a přednášku v knihovně, kde působím coby knihovnice, můj manžel měl na starosti sochaře, a Miroslava Bažantová, učitelka výtvarného oboru v choceradské Základní umělecké škole se postarala o výstavu výtvarných prací svých dětských svěřenců," uvedla Lucie Vrtalová.

Doprovodný program, který se skládal z již zmiňované výstavy výtvarných prací dětí na téma autorská kniha, přednášky Radka Krédla, který vyprávěl o své tvorbě od školy až po současnost, o tom, jak socha vlastně vzniká, a vše doplnil promítáním dokumentu o svých dílech, či koncertu skupiny Klec, která hraje židovskou hudbu klezmer, dotvářel příjemnou a přátelskou atmosféru.

„Děti v zušce mají každý půlrok nějaké téma a tento bylo autorské čtení, kde byla inspiračním zdrojem právě zfilmovaná kniha Velká cesta Malého pána od Lenky Uhlířové," vrátila se k výstavě výtvarných prací organizátorka akce.

Na své si přišli i ti nejmenší. Bez použití ostrých nástrojů si ve výtvarné dílně mohli vyrobit lodičky, různé létající věci, domečky. Větší kluci si tam pak například udělali indiánský totem.

Na závěr se nabízí otázka. Uskuteční se v Choceradech v příštím roce druhý ročník sochařského sympozia?

„Uvažujeme o něm. Zrovna včera jsem hovořila s paní starostkou, že ještě nějaké dřevo zbylo, takže ho necháme na druhý ročník. A i když jsme se nedohadovaly nějak konkrétně myslím si, že obec nebude proti," dodala Lucie Vrtalová, která nemá, alespoň prozatím v plánu uspořádat nějakou akci v jejím oboru.

Míní, že textilní tvorba je velice úzkoprofilová, zatímco sochařství je pro širší veřejnost a i její výsledky jsou zajímavější a mají širší využití.