Lékař obezitologické ambulance Marek Exenberger uvedl, že největší procento pacientů jsou ti, kteří byli hospitalizovaní na jednotce intenzivní péče, kam přišli ve stavu akutního koronárního syndromu nebo se srdečním selháním. „Jsou to ale i lidé z plicního oddělení s chronickou obstrukční plicní nemocí, nebo pacienti diabetologie,“ podotkl Exenberger.

Jeho pacientům je mezi padesáti a šedesáti lety. Většina z nich má kromě vysoké nadváhy také zdravotní potíže kvůli dalším nemocem. Právě proto dorazili i do obezitologické ambulance s cílem snížit váhu nebo se vyhnout opakovaným zdravotním komplikacím.

Vše začne odberem krve

Vstupní vyšetření v obezitologii probíhá celkem standardně. Po pohovoru lékaře s pacientem následuje odběr krve a kontakt s nemocniční nutriční terapeutkou. Ta pacientům sestaví individuální jídelníček. Už po jednom měsíci má kontrola doložit, zda má pacient vůli a tendenci k poklesu své hmotnosti.

„Pokud je pokles váhy alespoň dvě tři kila, můžeme například předepsat přípravek na hubnutí Saxenda,“ řekl lékař s tím, že se jedná o lék obsahující liraglurid, který produkují buňky tenkého střeva. Ten reguluje vstřebávání živin i pocit hladu v mozku. Význam má především v tom, že se člověk nepřejídá, má pocit zasycení, jako kdyby namísto jedné porce snědl dvě.

Podle lékaře mají jeho pacienti velké problémy právě s jídelníčkem. Nedodržují totiž zásadu, že se má jíst více dopoledne a méně odpoledne. Navíc v jídle převažují spíše sacharidy a tuky a lidé se buď přejídají nebo hladoví. Proto zdravotníci sestavují jídelníček tak, aby měl pacient dostatečný příjem bílkovin a jedl po dvou až třech hodinách.

K pacientům Marka Exenbergera patří například padesátiletá žena, která měla srdeční selhání a vážila 145 kilogramů. Během čtyř měsíců zhubla 28 kilogramů. Jiný pacient ve věku přes šedesát let přišel do obezitologie s váhou 163 kilogramů. Za půl roku shodil 30 kilogramů. „V tomto věku je to obdivuhodný výkon,“ chválí lékař.

Jídelníček i psychologická pomoc

Kromě jídelníčku a změny stravovacích návyků může Marek Exenberger pacientům doporučit k podpůrné terapii také psychologickou pomoc. Řada lidí totiž potřebuje impuls i dlouhodobé odhodlání a vůli.

„Mám většinou starší pacienty, jimž narůstala hmotnost deset až patnáct let, ale až nyní, kdy mají zdravotní komplikace, se snaží s tím něco dělat. Měl jsem ale i sedmnáctiletého pacienta, který bohužel přestal chodit na kontroly, protože neměl dostatečnou oporu v rodině,“ dodal lékař.

Do akce musí smluvní partner

Přestože extrémně obézních pacientů v Česku výrazně přibývá, jen málo základen záchranné služby je vybaveno speciálními pomůckami usnadňujícími jejich transport do nemocnice. K těm, co speciální vybavení nemají, patří i ZZS Středočeského kraje, což se pochopitelně vztahuje i na záchranku v okrese Benešov.

„Pro transport velmi těžkých pacientů máme smluvního partnera Trans Hospital, který má k dispozici sanitku XXL a sídlí v Řevnicích,“ sdělila Monika Nováková, tisková mluvčí ZZS Středočeského kraje.

Pokud je ale zapotřebí rychlá pomoc, například při náhlých zdravotních komplikacích a jde o každou minutu, vyjíždí na místo běžná posádka ZZS. Ta podle mluvčí pacienta ošetří, podá mu nezbytně nutné léky, stabilizuje ho a následně zvolí takovou variantu transportu, aby to pro pacienta bylo co nejvíce bezpečné a komfortní. S velmi těžkými pacienty, kteří se ale do běžné sanity vejdou, zdravotníkům pomáhají s přemístěním do vozidla také hasiči.