„O tom nemáme žádnou povědomost, nikdo s námi právě o tom nejednal. Je to pro nás úplně čerstvá informace. Předpokládám ale, že s takovou důležitou záležitostí by se na nás stát obrátil,“ uvedl na přímý dotaz Benešovského deníku starosta Benešova Jaroslav Hlavnička.

Současně zapochyboval, že by prostor, o němž se v šeptandě hovoří, byl pro zmiňované účely, tedy ubytování běženců, vhodný. „Co já vím, jsou tam jen kancelářské prostory,“ dodal a přislíbil, že se na dané téma zeptá na kompetentních místech.

Zanedlouho už bylo jasno. Ve zmiňovaném objektu je nově umístěno, což Benešovský deník také popisoval v pátek 15. února, Centrum pro podporu integrace cizinců (CPIC). „Nejspíš právě proto si to lidé pletou,“ shrnul záležitost benešovský starosta.

Důvodem záměny je pravděpodobně také fakt, že střediska zřizuje Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ČR. Centrum poskytuje sociální a právní poradenství, bezplatné kurzy českého jazyka nebo nabízí možnost využití knihovny. Samozřejmě, pro cizince ze zemí mimo EU a zdarma.

Cílem práce center, kterých v uplynulých deseti letech v České republice ministerstvo vnitra zřídilo deset, je asimilace cizinců v Česku. „Naše zařízení poskytuje ambulantní služby a rozhodně nikomu neposkytuje ubytování,“ potvrdila Lenka Tůmová, vedoucí CPIC Benešov.

Masivní vlna odporu v roce 2016

Naposledy se o uprchlících v Benešově mluvilo v souvislosti s převodem objektu bývalých Pražských kasáren z ministerstva obrany na ministerstvo vnitra. Právě to zřizuje azylová zařízení a Benešov byl navíc vytypovaný, jako jedno z míst, kde by azylové zařízení mohlo vzniknout.

V šestnáctitisícovém městě se ale v únoru roku 2016 vzedmula masivní vlna odporu a jednoty. Petici požadující vyloučení města ze seznamu ministerstva vnitra podepsalo tehdy přes 19 tisíc lidí. Ministerstvo vnita na to konto Benešov ze seznamu míst vhodných pro azylový tábor, vyškrtlo.