Spolek Občané za zachování životního prostředí zastupovaný advokátem Martinem Zídkem v něm napadl nezákonnost územního rozhodnutí zahrnujícího stavbu elektrárny, příjezdové komunikace a také pokládku datových a elektrických kabelů.

Městský úřad Benešov podle stěžovatelů vůbec nerespektoval předchozí rozhodnutí krajského úřadu, jako odvolacího orgánu, z 20. prosince 2017. To benešovskému úřadu připomínalo, že sdružení je také účastníkem řízení a mají mu být zasílány všechny dokumenty k zamýšlené stavbě.

„Územní rozhodnutí neobdrželo sdružení, jako odvolatel, a ani jeho právní zástupce a tím byly porušeny práva odvolatele,“ píše advokát krajskému úřadu. Podle kritiků územní rozhodnutí neobsahuje údaj o minimální vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb.

Přesto jednatel společnosti Max Bögl Ostwind CZ Martin Vojáček tvrdí, že sdružení nemá oprávnění do řízení vstupovat. „Občanské sdružení by se mělo věnovat tomu, kvůli čemuž vzniklo,“ řekl jednatel a srovnal jeho úsilí k činnosti Dětí Země při snahách zabránit stavbě dálnice.

Nesouhlasné stanovisko obce

Podle advokáta sdružení další nezákonnost spočívá v tom, že územní rozhodnutí bylo vydáno přes to, že obsahuje nesouhlasné stanovisko obce Kozmice, které bylo do spisu zapsáno už v srpnu 2015. „Městský úřad Benešov se s těmito námitkami vůbec nevypořádal,“ dodal Martin Zídek.

Podle Městského úřadu Benešov byly ale námitky sdružení posouzeny, jako neopodstatněné. „Na základě závazných stanovisek orgánů ochrany přírody,“ vysvětlují úředníci. Advokát proto navrhl, aby bylo územní rozhodnutí v plném rozsahu zrušeno. A to požadují například i manželé Iveta a Roman Řepáskovi, kteří na dohled od zamýšleného větrníku staví rodinný dům.

„Nebyl posouzen vliv větrné elektrárny na stavbu rodinného domu,“ připomněli manželé, kteří zjistili, že realizace výškové stavby by jim výrazně degradovala podmínky k životu na vsi. „Podklady pro územní řízení, jako je studie Flicker efekt, trpí neobvykle hrubými vadami,“ tvrdí a do odvolání přidávají také výpočet délky stínu, který by větrník v zimě vrhal na své okolí.

Větrná elektrárna.

Z uvedeného vyplývá, že 150 metrů vysoká elektrárna stojící na kótě Bařiny, 530 metrů nad mořem, bude během zimy vrhat stín dlouhý až 665 metrů. Ten pak má dopadnout až ke kozmickému kostelu sv. Jakuba Většího.

„Výsledná oblast tvaru „motýlích křídel“ a tedy rotujících stínů je ve skutečnosti naprosto odlišná, než uvádí studie Flicker efekt (Flicker efekt jsou změny intenzity světla zachycované lidským okem – pozn. red.),“ upozornili Řepáskovi s tím, že vzhledem ke vzdálenosti jejich pozemku, by elektrárna neúměrně negativně ovlivnila kvalitu bydlení, rekreační funkci zahrady i obytných místností a samozřejmě také hodnotu nemovitosti. A to by pak také nepříznivě ovlivnilo bytový rozvoj Kozmic na třech světových stranách.

Jak doplnil Martin Kozel ze sdružení Občané za zachování životního prostředí, vadí lidem především to, že by elektrárna měla stát v blízkosti obce a narušovala tak krajinný ráz. „Obáváme se ale také hluku, který půjde od lopatek,“ dodal Martin Kozel.

Odvolání jako obstrukce?

Podle Martina Vojáčka, jednatele společnosti Max Bögl Ostwind CZ, která je matkou firmy Vítr, jež začala před deseti lety s přípravou stavby elektrárny u Kozmic, firma záležitosti, které napadalo předešlé odvolání, vypořádala.
„Všechny připomínky jsme zapracovali do projektové dokumentace,“ řekl jednatel s tím, že další odvolání z letošního září nepřináší nic nového a napadené věci jsou už několik let stejné.

„Nemyslím si, že něco překračujeme, nebo děláme nelegálně,“ dodal jednatel a připomněl, že odvolání vnímá jako obstrukci. „Panu Kozlovi se elektrárna nelíbí, ale po stránce věcné a praktické jsou všechny záležitosti vyřešeny,“ je si jist jednatel Max Bögl Ostwind CZ. Současně ale nerozporoval výpočty, které předložili manželé Řepáskovi ohledně kmitajícímu stínu. Připomněl však, že v posouzení vlivu elektrárny na životní prostředí (EIA), jsou závěry autorizované firmy, která postupovala podle platné metodiky.

Martin Vojáček také upozornil na to, že v Česku dosud neexistuje zákon na měření Flicker efektu a jeho vyhodnocování a zařazování do územních studií. „My proto používáme model z Německa, kde zákon mají,“ dodal jednatel. „Na naší straně je změněný územní plán a také EIA, které prošly veřejným projednáním a vzal je na vědomí i krajský úřad a obec Kozmice,“ dodal Martin Vojáček.