Už jako malá nosila Veronika ve vlasech princeznovskou korunku

Už jako malá si s kamarádkami hrála na princezny. Nosila dlouhé šaty, ve vlasech korunku a ve skrytu duše doufala, že jednou se její dětské hry promění v realitu. Nestala se princeznou, o jejíž ruku se bude ucházet princ na bílém koni, ale prozatím, jen královničkou krásy, o níž se zajímají nejrůznější modelingové či reklamní agentury.

Přestože nastoupila dlouhovlasá blondýnka teprve před pár měsíci do prvního ročníku Obchodní akademie Svatoslavova v Praze 4, vypadá jako dospělá žena. Ale jen tělem. Duší je stále dítě, které si rádo zařádí na trampolíně postavené na zahradě rodinného domu nebo se ušpiní kolena, když se se svým osmiletým Montíkem (maltézský psík - poznámka redakce) honí po bytě.

Než se Veronika přihlásila do soutěže Miss junior ČR, zkoušela štěstí v soutěži Bravo girls. Tam si jí poprvé všimla modelingová agentura, která jí nabídla spolupráci.

„Dostala jsem smlouvu a od té doby se mu věnuji. To už budou skoro dva roky,“ spočítala rychle v hlavě usměvavá dívka.

Do Miss junior ČR se přihlásilo zhruba 3000 dívek z celé republiky. Veronika měla to štěstí a stanula mezi dvanácti finalistkami. Od toho byl jen krůček k tomu, aby 17. října převzala v Hard rock kafe Praha z rukou Kateřiny Hamrové, ředitelky soutěže šerpu a korunku Miss junior Středočeského kraje a Prahy, a od Rudy z Ostravy, moderátora rádia Frekvence 1 titul Miss junior sympatie ČR.

„Přihlásit se do této soutěže byl nápad zkusit něco nového. Načerpat nové zkušenosti. Šla jsem do toho s tím, že chci vyhrát, ale i s tím, že když se to nepovede, bude to dobrá zkušenost. Vždyť kdo má tu možnost si to vyzkoušet,“ uvedla důvod, proč na začátku dubna poslala do soutěže přihlášku.

Mladá, 180 centimetrů vysoká dívka se po celý rozhovor vracela k tomu, jak moc jí nejen rodina a její nejbližší, ale i spolužáci a profesoři z nové školy v průběhu soutěže podporovali. „Reakce spolužaček i učitelů byly až překvapivě pozitivní. Nikdo mi nezáviděl, neodsuzoval. Naopak. Všichni mi to přáli a dokonce mne přijeli podpořit i na finále,“ poznamenala s radostí Verča.

Už o poznání méně pozitivní tón v hlase měla, když hovořila o některých svých kamarádech či sousedech. Zareagovali tak, jak by to od nich vůbec nečekala.

Mladá slečna prošla s dalšími devíti finalistkami týdenním soustředěním v Sokolově, kde dívky cvičily, tancovaly a připravovaly choreografii na velké finále. Přiznává, že bývala nervózní. Ale jakmile vstoupila na podium, tréma byla ty tam a ona se začala chovat přirozeně.

„Občas se mi zastesklo po rodičích a bráchovi. Ale řekla jsem si, že za týden budu zase s nimi, a navíc jsou mobily. Takže jsem jim mohla kdykoliv zavolat,“ zavzpomínala na občasné splíny patnáctiletá slečna.

Vítězství v juniorské soutěži krásy jí nepřinesl jen zvýšený zájem nejrůznějších modelingových a reklamních agentur, ale i u chlapců. Tomu prý ale pozornost příliš nevěnuje. Tvrdí, že na kluky má ještě čas. Dokonce nechodí ani na diskotéky.

„Tam ani nemůžu. Taťka mě hlídá,“ postěžovala si s úsměvem Veronika.

Aby se mohla jakákoliv dívka do soutěže přihlásit, nemusela splňovat žádné míry ani výšku. Podmínkou byl věk 15 až 21 let, občanství ČR a nesměla mít žádný pearsing ani tetování. Podle Veroniky se prý dívky, které měly míry modelky nijak nezohledňovaly.

Kdo dospívající dívku celou dobu doprovázel, byl její méďa pro štěstí.

„Toho jsem dostala od své nejlepší kamarádky. Celou dobu jsem ho ždímala v ruce a říkala jsem si, ať to vyjde, ať to vyjde,“ řekla skromná studentka.

Dalším, kde by chtěla Veronika Pilátová uspět, je Miss České republiky. Na to si musí ale ještě dva roky počkat. Na to ale rozhodně nebude čekat s rukama v klíně. Už za dva týdny se zúčastní castingu na Miss high school neboli Miss střední škola. Tam porota vybere třicet dívek, které potom postoupí dál. Veronika věří, že titul Miss junior sympatie ČR jí alespoň trošičku pomůže v tom, aby se do užšího kola probojovala.

„Nejsem z těch, kdo drží drastické diety nebo se trápí v posilovně. Ale protože si chci dát čokoládu nebo si dojít normální oběd, musím pro sebe něco dělat. Proto se chci přihlásit do nějakého tanečního studia v Praze,“ uzavřela povídání Veronika Pilátová.