Může se to přihodit každému z nás. Stačí automobilová nehoda, chybný krok při sportu nebo prostě jen smůla „lepící se na paty“ a můžeme být odkázáni na invalidní vozík či berle. Být tělesně postižen neznamená jen zapomenout na dřívější způsob trávení volného času, ale bohužel často také být trpělivější při hledání zaměstnání.
„Všeobecně je to pro tělesně postižené špatné. Doba se totiž zrychluje, soukromníci je moc nechtějí zaměstnávat,“ říká Roman Votruba, který v Benešově provozuje jednu z chráněných dílen pro tělesně postižené. Ve společnosti ROVO zaměřené na účetnictví zaměstnává dva. Této činnosti se začal věnovat před dvěma lety.
„V Benešově jsou jen chráněné dílny nabízející práci u stroje, ale ta není pro každého. Někdo chce pracovat s počítačem, chodit po úřadech něco vyřizovat. A nic takového tu nebylo,“ vypráví Votruba o začátcích. „Když jsem se rozhodl, že někomu nabídneme práci tady v kanceláři, šel jsem rovnou do agentury Rytmus. Tam na mě koukali udiveně, protože jsem byl první zaměstnavatel, který přišel za nimi. Jinak to totiž funguje obráceně,“ usmívá se. Spolupráce se tehdy vydařila na výbornou. Zaměstnavatel získal informace a zanedlouho už docházela do kanceláře mladá dívka v plném invalidním důchodu. Druhý zaměstnanec, pro změnu mladý muž na invalidním vozíku, přibyl posléze. „Původně jsem jej chtěl najít prostřednictvím úřadu práce, ale když jsme tu informaci pustili mezi lidi, dozvěděla se to jeho maminka a doporučila ho. Původně pracoval na sociálce jako záskok za mateřskou dovolenou, takže bych předpokládal, že stát pro něj potom najde nové místo, ale už si ho tam nenechali,“ krčí rameny jeho nynější šéf s tím, že pro mladíka vybudovali bezbariérový přístup. Dotaci, o níž žádal, však nezískal.
Že je stále dost lidí, kteří nemohou sehnat zaměstnání, vidí pokaždé, když přijde na úřad práce. Nezaměstnaní jej sami oslovují a žádají o místo. Benešovský úřad práce evidoval ke konci minulého měsíce 281 uchazečů se změněnou pracovní schopností. To je 18,25 procent z celkového počtu nezaměstnaných v našem okrese. „V evidenci nějaké nezaměstnané tělesně postižené máme, ale myslím si, že to není problém,“ míní ředitel úřadu práce Petr Němeček a pokračuje: „Zaměstnavatelé mají dvě možnosti. Buď postižené zaměstnávat, nebo využít možnosti náhradního plnění. Na Benešovsku využívá té první více než polovina firem.“
Podle jeho slov mají větší šanci na uplatnění na trhu práce lidé s vyšším vzděláním, kteří bývají při výkonu svého povolání oproštěni od fyzické aktivity.