„Pro náš lesnatý a kopcovitý okres, který nezažil rozsáhlejší prehistorické osídlení, bylo „masivní“ již založení drobných slovanských osad v 9. století v širším okolí Čerčan. Tam vznikla tzv. sídelní komora a v 10. století je tu pevným bodem v krajině přemyslovské hradiště u Lštění,“ vysvětlil Jindřich Nusek, historik z Muzea Podblanicka s tím, že středověké osídlování Podblanicka proběhlo ve třech hlavních vlnách.

První písemné zmínky o městech na BenešovskuBenešov 1219
Vlašim 1318
Votice 1359
Bystřice 1252
Týnec nad Sázavou 1318
Pyšely 1295
Sázava 1053
Neveklov 1285
Trhový Štěpánov 1274

Podle historika byla kolonizace v 9. – 11. století v podstatě věcí knížete. Právě on byl majitelem veškeré půdy.

„Od poloviny 12. století, kdy mají mimochodem Přemyslovci své dvorce ve Václavicích a Týnci, přiděluje kníže půdu svým družiníkům a vzniká pozemková šlechta, která se snaží zhodnotit svoje území a urychluje osídlování krajiny,“ připomněl Jindřich Nusek.

Ve druhé vlně vznikají další sídelní komory kolem střední Sázavy, Chotýšanky, Vrchotových Janovic, Jankova nebo Načeradce.

„Ke kolonizaci přispěly i v kraji působící kláštery - sázavský, louňovický i ostrovský, ale na Štěpánovsku také pražský biskup a na Dolnokralovicku vyšehradská kapitula. Tento vývoj osídlení nám dodnes dokládají románské kostelíky,“ dodal Jindřich Nusek. 

První písemné zmínky o sídlech na BenešovskuZaječí 1000
Nahoruby 1012
Kvasejovice 1045
Sázava 1053
Černé Budy 1053
Živohošť 1057
Krňany 1061
Všetice 1061
Žíňany 1085
Louňovice pod Blaníkem 1181
Prčice 1184
Načeradec 1184
Lešany 1185
Zaječice 1194

V kraji mezi Vltavou a Sázavou je nejvýznamnějším místem Sázava a tamní klášter. Pojí se se svatoprokopskou legendou, slovanstvím a českou státností vůbec.

O Sázavě a místě, kde poutník Prokop přespával v jeskyni nad řekou, se písemnosti zmiňují už v roce 1053. Stejně dlouhou historii mají také Černé Budy, což je v současnosti část města Sázavy.

„Sázava je svým klášterem výjimečná,“ potvrdila tamní kastelánka Slávka Matoušová. „Právě tady, v Sázavě, se formoval český stát. Zajímavé na Sázavě je třeba i to, že svatý Prokop učení Cyrila a Metoděje, které přinesli tito věrozvěsti z Byzance na Velkou Moravu, dál šířil až dvě století po jejich skonu,“ připomněla kastelánka a upozornila ještě, že Prokop byl synem neurozených rodičů, svobodných sedláků, a své učení načerpal a přinesl do Sázavy z rodného Kouřimska.

Na Benešovsku je ale z pohledu na časovou osu ještě jedno starší sídlo – Zaječí. Nyní snad jen pěstováním jahod významná osada patřící pod městys Maršovice, z níž je to blíž do města Neveklova, je v kronikách zmiňována už v roce 1000!

Nedaleké Nahoruby, ležící poblíž Vesničky střediskové, Křečovic, mají potvrzenou existenci už v roce 1012. To o Křečovicích se poprvé psalo až v roce 1352, i když se dá předpokládat, že na stejném místě, podobně jako jinde, žili lidé už mnohem dříve.

První zápisy o osídlených místech stojí v kronikách a také v dodnes známém dokumentu označovaném jako katastr. Tohle z latiny odvozené slovo má vlastně stejný význam jako soupis (caput - hlava, capitastrum - soupis podle hlav). Slovem se označoval přehledný popis řady věcí, mimo jiného i pozemků a výtěžků z obchodů. To vše kvůli daním. První pokusy o jednotnou daňovou politiku jsou v Česku známé už od roku 1022, kdy přemyslovský kníže Oldřich zavedl vybírání daně z lánu. Soukromá práva na majetek si pak šlechta zajišťovala zápisem v zemských deskách od počátku 14. století. A že se při tom i švindlovalo, dokládá známá historie nabytí držav pánů z Růže, jejichž rod pocházel z Prčice. A ta byla ještě nedávno součástí okresu Benešov.