Přesto při stoupání po schodištích vnitřkem kamenné historické stavby dost funím. Kvůli ne zcela excelentní fyzičce a také nějakému tomu kilu navíc. Zhluboka se nadechovat se ale nemusí vyplatit. Dýchat na vrcholku věže je potřeba s rozvahou. A tu jsem si naštěstí dosud zachoval. Důležitá je tady nejen proto, že se interiérem věže line nepříjemný zápach trusu tamních obyvatel, netopýrů, ale zejména proto, že ve vrcholové partii, tedy až pod krovem věže, je hotové peklo. Trochu mě to zaskočilo. Vždycky jsem si myslel, že peklo je tam dole, pod zemí. Když to tady není úplně naopak, určitě to není žádný ráj. Kolem létají miliony malých mušek přebývajících pod krytinou ve velkých hejnech. Podobné jsou octomilkám známým i z domácností.

Bojovat proti muškám nemá smysl, odletí sami

„Za tu dobu, co tuhle práci děláme, což je už třicet let, jsme na to v tuto dobu zvyklí,“ usmívá se s klidem Pavel Polák, jehož firma opravu střechy věže provádí a za sebou už má dokončenou rekonstrukci střechy rotundy. Jeho kolega hned připomíná, že v prostoru mezi první a druhou vrstvou šindelů byly těchto much kvanta. „Když jsme sejmuli první šindele, vrstva much se sesunula dolu jako nějaká lavina,“ dodává. Proti dotěrnému, ale jinak neškodnému hmyzu se muži ve věži nijak nebrání. Ani osvědčenou chemickou cestou. Také proto, že ze zkušeností přesně ví, kdy jim mouchy přestanou ztrpčovat život.

Oprava střechy gotické věže hradu v Týnci nad Sázavou:

Oprava střechy gotické věže týneckého hradu 10. října 2023 – IV. | Video: Zdeněk Kellner

„Bojovat proti nim nemá smysl. Až sundáme poslední staré šindele, nebudou se mít kam schovat a odfoukne je vítr,“ tvrdí Polák s tím, že se to stane ještě týž den, tedy v úterý 10. října do čtvrté odpolední. Konstrukce střechy, částečně zbavená dosluhující krytiny, smrkového řezaného šindele, je zblízka a s prokukujícím nebem překvapivě mnohem mohutnější, než při prohlídce v šeru kompletní střechy. „Dole na rotundě byla krytina v trochu horším stavu, protože střecha tam má menší sklon. Voda proto neodtékala tak rychle,“ hodnotí důvody a stav poškození povětrností dvou střešních ploch Pavel Polák. Vysokoškolsky vzdělaný muž firmu nejen založil a řídí, ale působí v ní současně jako tesař i pokrývač. Se svými muži také staví lešení.

Odstranění starých šindelů

„Na věži byla na západní straně vrchní část dvouvrstvé krytiny úplně pryč a částečně to platilo i o straně severní. Spodní vrstva vydržela celou tu dobu od pokládky v roce 1986 jakžtakž v dobrém stavu,“ pokračuje ve výkladu odborník. S jedním z kolegů balancuje na vrcholku věže a bez projevu strachu se opírají o trubkové zábradlí. Zatímco jeden z dělníků páčidlem odlupuje jeden starý šindel za druhým, Pavel Polák vysloužilou krytinu klade na zhruba dvoumetrové lano položené na lešeňových podlážkách. Opatřené je na obou koncích oky. Když je šindelů na hromadě přiměřené množství, protáhle jeden konec lana okem a utáhne smyčku.

Celý balík potom donese ke kladce a druhé oko zavěsí na hák se závažím. Pak už druhý spolupracovník dole u vchodu do věže spustí balíček pomocí elektrického stavebního vrátku k zemi. Tam lano vyprostí z háku a dřevo přenese do velkokapacitního kontejneru na cestě pod hradem. „Materiálu je tady na věži více, než jsme si mysleli. Kdyby kolega šindele do kontejneru neskládal, asi by se tam všechny nevešly,“ tuší podnikatel. Přesto, že je už v úterý 10. října střešní konstrukce věže zbavená starých šindelů, pokládka těch nových následující den ještě nezačne.

Bude třeba nový vikýř a krovy

Muži už v okamžiku, kdy jsou obnažené tři ze čtyř stran střechy věže ví, že bude nejprve nutné vyměnit některé z krovů. Jak to bude v případě západní strany odhalí poté, co sejmou i poslední část krytiny. „Ještě před započetím pokládky nových modřínových štípaných šindelů musíme postavit úplně nový vikýř na jihu,“ konstatuje Polák. Jiří Jan Chvála, farář Náboženské obce Církve československé husitské v Týnci nad Sázavou, které nejstarší týnecká památka patří a rekonstrukci v hodnotě tří milionů korun financuje za pomoci dotace sice předpokládal, že na věži nebude potřeba zásah do krovů, ale opak je pravdou.

Podkroví věže týneckého hradu:

Oprava střechy gotické věže týneckého hradu 10. října 2023 – III. | Video: Zdeněk Kellner

„Není to skvělé, ale není to ani žádná tragédie. Zatím to vypadá na výměnu tří krovů a jednoho vikýře,“ hodnotí Pavel Polák při prohlídce konstrukce střechy a odhaduje, že by tato činnost neměla zabrat více než tři dny. „To v případě, že nás nezdrží počasí a pan starosta,“ směje se s tím, že práce v posledních dnech narušil déšť a v pondělí také návštěva dětí s vedením radnice. „Jezdíme z Příbrami, a když nás paní kastelánka požádala, zda bychom kvůli akci s dětmi mohli začít pracovat až odpoledne, udělali jsme si ten den volno. Jet takovou dálku jen kvůli půldenní směně moc nedává smysl,“ vysvětluje.

Nové šindele vydrží zhruba čtyřicet let

Střecha gotické věže je podle Pavla Poláka extrémně složitá. Navíc si památkáři vymínili, že je nutné arkýře pokrýt šindelem i z boků a jejich napojení na plochu střechy vyložit do oblouku. Tak to před rekonstrukcí nebylo a vikýře o to víc trpěly počasím. „Šindele budeme pokládat odhadem tři až čtyři týdny a pokud začneme příští týden a navíc nám bude přát počasí a pan starosta, hotovo by mohlo být v půlce listopadu,“ dodává s úsměvem Pavel Polák, podle něhož by nová krytina měla na hradě vydržet zhruba čtyři dekády.

„Důležité pro trvanlivost šindelů je způsob, jakým vznikají. Ty předešlé na týneckém hradě byly z méně kvalitního dřeva smrkového. Byly řezané a navíc natřené barvou. Řezání narušilo strukturu vláken dřeva a barva způsobila, že se ze dřeva nasáklého po deštích voda hůř odpařovala a tím krytina degradovala,“ vysvětlil závěrem odborník, který má za sebou celou řadu oprav střech historických památek. Podepsaný je například i pod rekonstrukcí střechy kostela sv. Anny na Benešovském Masarykově náměstí.