"Nejčastější diagnózy, které na našem oddělení léčíme, jsou pacienti s bolestmi pohybového aparátu, a to páteře krční, hrudní, bederní a kloubů," uvedla Marie Mrvová.

Může se jednat jak o onemocnění banálnějšího charakteru, jako je přetížení například v období sezónních prací nebo při jednostranném zaměstnání, tak o komplikovanější záležitosti s neurologickým postižením. Velké procento klientů rehabilitačního oddělení pak tvoří pacienti po úrazech, kteří přichází z ortopedie a chirurgie.

„Chodí sem ale i lidé s bolestmi hlavy, plochýma nohama nebo děti s vadným držením těla. Ovšem asi největší zastoupení pacientů je s potížemi pohybového aparátu, které pochází z páteře, a říkáme jim vertebrogenní," vysvětlila vedoucí lékařka rehabilitačního oddělení.

Jejich příčinou bývá právě přetížení, kdy na sebe lidé nedbají nebo si na sebe neudělají čas. Mají totiž pocit, že nemají ani chvilku se věnovat svým zádům, že bolest vydrží. Snaží se své potíže popírat, svou hodnotu vidí v tom, že hodně vydrží, a že se bolesti nepoddají.

„A když už to opravdu nejde, mají pocit, že nejlepším a zároveň nejrychlejším způsobem řešení problému jsou nějaké prášky," poznamenala lékařka.

Přetížení může být podle Marie Mrvové buď mechanické, ale pomoc rehabilitačního oddělení vyhledávají i lidé se záhadnými potížemi, kteří prošli třeba už celou řadou jiných ambulancí, kde se nezjistilo žádné poškození jakéhokoliv orgánu.

„My jim říkáme funkční, protože stůně nejen tělo, ale i duše. Takže ty potíže mohou souviset nejen s mechanickým nebo fyzickým přetížením, ale i s psychikou, kdy ti lidé mají nějaké náročné období. Ať už v práci nebo doma. Potíže pohybového aparátu totiž souvisí často i s událostmi v rodině nebo v práci," zdůraznila primářka rehabilitačního oddělení.

Možná i proto projde ambulancemi lékařů denně tak dvacet až pětadvacet pacientů. Počet lidí docházejících k fyzioterapeutům, ať už na elektroléčbu nebo cvičení se pak pohybuje mezi pětašedesáti až sedmdesáti.

„Oproti jiným ordinacím máme tu výhodu, že máme možnost se každému pacientovi věnovat individuálně. Udělat si na něj dostatek času, kdy s ním řešíme nejen mechanické problémy, ale i jeho duši. A to je myslím hodně důležité. Neřešit jen samotnou bolest, ale i její příčinu. Ta nemusí být vždy jen v těle, ale i v hlavě pacienta," dodala primářka rehabilitačního oddělení benešovské nemocnice.

Velké plus vidí Marie Mrvová i v tom, že pacient po dobu léčby dochází stále ke stejnému fyzioterapeutovi.