Jaké infekční choroby přenosné na člověka mají zvířata na Benešovsku?
„Máme zaznamenaná ohniska tularémie na Bystřicku,“ potvrdil ředitel Krajské veterinární správy středních Čech Zdeněk Císař. „Nemocí přenosnou na člověka trpí především zajíci, ale obecně divoce žijící hlodavci,“ vysvětlil veterinář.
Tularémií se v poslední době na Benešovsku nenakazil žádný člověk. Veterináři ale znají takové případy z Kolínska, Mělnicka a okresu Praha – východ.
„Forem přenosu je několik. Možné to je zejména přímým kontaktem. Například když někdo sáhne na uhynulé nakažené zvíře a na ruce má oděrku, nebo při zpracování masa nakaženého zvířete. Možné to ale je i vzdušnou cestou,“ upozornil Císař.
V současné době je podle veterinářů Česká republika prostá nákazy vztekliny. Přesto se na některá území, zejména v severních Čechách, shazují letecky vakcíny určené největšímu přenašeči vztekliny, liškám. Ve Středočeském kraji se opatření vztahovalo loni pouze na Mladoboleslavsko.
Kvůli možnému nebezpečí nemocí se na Benešovsku uskutečnilo před časem cvičení složek IZS, které by v případě skutečného výskytu choroby zasáhly. Modelovou situací byla likvidace chovů nakažených ptačí chřipkou. Celou přípravu i provedení sledovali přímo v Benešově komisaři z Bruselu.
„Komisaři Evropské unie byli s naší přípravou spokojeni,“ dodal Zdeněk Císař.

Nákaza od zvířat? Česko je poměrně bezpečné

Praha/ Dělení nemocí na zvířecí a lidské bývá často nepřesné, řada takzvaných zvířecích nemocí ohrožuje i člověka. Česko je však v tomto ohledu poměrně bezpečné.
Například na vzteklinu umírají ve světě dodnes ročně tisíce lidí, poslední Čech zemřel na toto virové onemocnění ještě před druhou světovou válkou. To je dáno povinným očkováním a plošnou vakcinací divokých lišek, která začala v roce 1989. Do té doby byl výskyt vztekliny v Česku poměrně vysoký, prudce začal klesat až počátkem devadesátých let. „Poslední případ vztekliny v České republice byl v roce 2002 u dvou lišek na Turnovsku,“ uvedl Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Zatímco některé zvířecí nemoci z Čech zřejmě definitivně zmizely, jiné se naopak v Česku objevily teprve nedávno.
To je případ tzv. nemoci šílených krav neboli BSE. Ta u lidí může způsobit zákeřnou variantu Creutzfelt-Jakobovy nemoci, která má až osmiletou inkubační dobu a často končí smrtí. V Česku však platí řada opatření, která riziko nákazy snižují na minimum. Dobytek se nesmí krmit masokostní moučkou, veškerý jatečný skot nad třicet měsíců se vyšetřuje.
„Nemoc se navíc přenáší pouze nervovou tkání, která se na jatkách odstraňuje, nikoliv masem. Proto je hovězí maso nabízené u řezníka z hlediska BSE bezpečné,“ vysvětlil Josef Duben.

MARTIN DOHNAL